MENU

Jak se do lesa volá…

242. obrněný prapor, Chúzestán 1982


V šedesátých létech minulého století začaly mezi Irákem a Íránem první třenice ohledně polohy hranic. Ty postupně přerostly do podoby horkého bojiště Studené války, protože Irák podporoval Sovětský svaz a zbraně mu kromě něj a jeho satelitů z Varšavské smlouvy dodávala také Čína, Jugoslávie a tehdy ke všemu ochotná Francie, zatímco Íránu se dostávalo podpory především z USA a Velké Británie.

Iráčané proto na konci sedmdesátých let před vypuknutím války disponovali sovětskými tanky T-55 a T-62 a jejich nelicenčními čínskými kopiemi Type 69-II, zatímco íránská armáda měla ve výzbroji M47 a M48 Patton. Írán sice investoval do nových stíhacích bombardérů a útočných vrtulníků, ale jeho zpravodajci zároveň zaznamenali, že Irák neustále počet svých jednotek vyzbrojených tanky navyšuje. Pokud se dalo očekávat, že Irák napadne Írán na jihu, aby se zmocnil na ropu bohatých provincií v Chúzestánu, bude se bojovat na rozsáhlých rovných planinách a irácké tanky nezastaví nic jiného, než prapory íránských tanků s kvalitní výzbrojí a dlouhým dostřelem. Proto se šáh rozhodl zakoupit nové tanky s kanony velké ráže a výkonnými motory, které by vydržely manévrový boj v pouštním prostředí.

Text a foto: Charlie Pritchett

Více se dočtete v časopisu Modelář 5/2017, který vyšel 10. 5. 2017

Obsah Modeláře 5/2017 naleznete – ZDE.

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.