Lockheed P-80A Shooting Star

P-80 je podle mého názoru jednoznačně ta nejkrásnější „roura“ z pionýrského období tryskového pohonu. Zároveň je to jeden z posledních typů, které ještě měly ladné tvary klasických stíhaček z 2. světové války. Vlastně by se dalo říct, že mezi tyto stíhačky patří – pár strojů bylo testováno v operačních podmínkách v Itálii na přelomu let 1944 a 1945, do žádného souboje s nepřítelem se však nedostaly.

I když nešlo o první americkou proudovou stíhačku (tou byl P-59 Airacomet), byl to první hromadně vyráběný typ se skutečnou bojovou hodnotou. Shooting Stary ve své době držely několik rychlostních rekordů. V Koreji hned v prvních dnech války zaznamenaly několik sestřelů, a i když byly z role čistokrevných stíhačů rychle vytlačeny mnohem výkonnějšími Sabry, jako spolehlivé a odolné stíhací bombardéry se staly skutečnými tažnými koni tohoto konfliktu.

První sériové stroje P-80A byly v průběhu roku 1945 dodávány k 412. Fighter Group, elitní jednotce, v jejichž řadách se nacházeli piloti s bohatými bojovými zkušenostmi. Ti si na SOP strojů malovali označení svých dosavadních sestřelů, což letounům v očích dnešního neinformovaného diváka dodává lehký what-if šmrnc.

Text a foto: Vladimír Kafka

Více se dočtete v časopisu Modelář 4/2020, který vyšel 8. 4. 2020

Obsah Modeláře 4/2020 naleznete – ZDE.

Knižné novinky