Porážka na 35mm celuloidovém pásu

Dne 10. května 1940 začal podle plánu Fall Gelb německý útok na Francii. Německé obrněné divize podporované letectvem donutily obsazováním Holandska a Belgie soustředit síly anglo-francouzských spojenců právě v této oblasti.

Mezitím jednotky XIX. Panzer Corps generála Guderiana překročily Ardeny, přešly přes řeku Mázu a dostaly se tak do zad francouzské armády. Dne 18. května bylo obklíčení dokončeno a spojenecké síly uvázly v přístavu Dunkirk a jeho okolí. Byl zahájen nový německý útok, kterým započala druhá fáze plánu nazvaná Fall Rot. V tu dobu už Francie ztratila spoustu ze svých nejlepších divizí a jejich výzbroje, obrněné jednotky rychle přicházely o svou údernou sílu. Poslední pokus k zadržení nepřátelského průniku byl uskutečněn na linii řek Somme a Aisne, ale Němci frontu během dvou dnů prolomili a 9. června překročili řeku Seinu. O den později Mussolini oportunisticky vyhlásil Francii a Velké Británii válku a zaútočil na jih Francie. Ačkoliv v té době Italové útočili na jednotky v podstatě poraženého státu, nedostali se do hloubky území Francie dál, než jen na pár kilometrů. Tím Itálie dostatečně prokázala Německu, že bude vším možným, jen ne platným a účinným spojencem.

Francouzská vláda opustila Paříž a prohlásila ji za otevřené město, aby předešla jejímu zničení vojenskými operacemi. Novým sídlem francouzské vlády se stalo nejprve Tours a následně Bordeaux. Němci Paříž obsadili 14. června, což se stalo důvodem k demisi vlády ministerského předsedy Paula Reynauda. Prezident Francie Albert Lebrun jmenoval předsedou nové vlády hrdinu z dob Velké války, jedenaosmdesátiletého maršála Philippa Petaina, který byl do té doby francouzským velvyslancem ve Španělsku a který se původně měl stát místopředsedou Reyanudovy vlády. Nová francouzská vláda spěchala s uzavřením příměří, k čemuž došlo 22. června v Compiegne ve stejném vagonu, ve kterém podepisovali kapitulaci Němci 11. listopadu 1918. Bylo to první z řady ponížení, které Francouze během německé okupace potkaly.

Němci se samozřejmě drtivou porážku Francie snažili všemožně propagandisticky zužitkovat. Všude okolo fronty se pohybovaly stovky armádních kameramanů a fotografů, kteří se snažili zachytit nejrůznější detaily celkového obrazu zkázy – nekonečné kolony uprchlíků, opuštěná domácí zvířata, ve škarpách odhozené vybavení a výzbroj… Libovolná událost se mohla stát terčem známých jednotek PK (Propaganda kompanie), které sloužily pomyslnému stroji Goebbelsova ministerstva a stávala se po patřičném zpracování součástí německé propagandy...

Foto: autor

Více o stavebnicích použitých při tvorbě této diorámy a postupu při úpravách jednotlivých dílů naleznete v Modeláři č. 8/2016 na stranách 18 až 25.

Knižné novinky