Ačkoliv tehdejší Střední skupina vojsk byla s celkovým počtem 73 500 vojáků druhým největším uskupením sovětských vojsk ve střední Evropě, její letecká složka kromě vojskového letectva patřila v porovnání se silami dislokovanými na území Německé demokratické republiky, Polska či Maďarska naopak mezi nejmenší. Svůj vliv na tento fakt měla bezpochyby skutečnost, že pro působení Střední skupiny vojsk v Československu byla v roce 1968 vyčleněna jen čtyři letiště, která umožnila pojmout techniku v síle pouze jedné letecké divize.
Na území Čech se jednalo o dvě prvoliniové a později zodolněné základny v Milovicích a Hradčanech, na Moravě o malé vrtulníkové letiště v Olomouci a na Slovensku o základnu Sliač. Tehdejší sovětský ministr obrany maršál Andrej Grečko přitom zpočátku požadoval vyčlenit až pět letišť, na kterých se předpokládalo rozmístit útvary v síle jedné letecké armády (pět leteckých pluků), tento požadavek však československá strana odmítla.
Text: Aleš Hottmar
Foto: sbírka autora, Milan Friedrich, Ján Kmeť, Petr Nesměrák, Petr Strnad, Martin Štěpánek, Daniel Vašut, Peter Foster, Frank Tornow, archiv Centra pro dokumentaci totalitních režimů – Minulost.cz
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 6/2021, který vyšel 2. 6. 2021.
Obsah L+K 6/2021 naleznete – ZDE.