PZL Kania (1. díl)

Vrtulník PZL Kania s pouhými devatenácti vyrobenými kusy, a to včetně prototypů, bývá mnohdy považován za neúspěšný, neboť nedosáhl plánovaného rozšíření. Šlo o zajímavý pokus polského výrobního podniku proniknout s původně sovětskou technikou na západ, přičemž kariéra typu byla rozhodně plná zajímavých momentů a do značné míry představovala zdroj poznatků pro další modely. Nemalou roli v jeho životě hraje i služba v české republice. Jde totiž o jediný vrtulník na světě, jehož největším zahraničním uživatelem se stala právě naše země.

Za vznikem projektu Kania stál zájem o zvýšení vývozu deklarovaný tehdejší monopolní polskou státní exportní organizací PEZETEL, která představovala obdobu československého podniku Omnipol. Polský letecký průmysl se snažil se svými civilními modely uspět i v tehdejších kapitalistických zemích a pravdou je, že vrtulník Mi-2 co do variability rozhodně měl co nabídnout, ať již v oblasti prosté přepravy osob, či při speciálních činnostech jako je například letecké ošetřování plodin. Svou cenou totiž mohl zaujmout mnoho zákazníků.

Jednou z překážek pro uskutečnění podobného plánu byly u Mi-2 motory GTD-350 vykazující hned několik nedostatků. Kromě výkonu, který byl při použití v horkém či horském prostřední doslova na hraně, a vysoké spotřeby a z ní pramenícího omezeného doletu, šlo především o systém podpory provozu.

Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Stanislav Mackovík, Miłosz Rusiecki, Letecká služba PČR, PZL-Świdnik

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 4/2021, který vyšel 31. 3. 2021.

Obsah L+K 4/2021 naleznete - ZDE.

Knižné novinky