Hledání vlastní cesty

Čínské transportní vrtulníky


Čína je co do rozlohy čtvrtým největším státem světa, jehož území je plné náhorních plošin s průměrnou nadmořskou výškou přes 1000 metrů, ale i s vrcholy hor dosahujícími více než 8000 metrů. Geografické podmínky spolu s úrovní zalidnění a politicko-vojenskými ambicemi nutí vedení země mohutně investovat do vrtulníků, které v mnoha oblastech představují jediný dostupný dopravní prostředek pro ochranu vlastního území i pro záchranné a civilní role. Klíčovou roli hrají střední a těžké transportní typy, u nichž se Čína již tři desítky let snaží o dosažení výrobní samostatnosti. Nyní se zdá, že je konečně na dobré cestě.

Nedokončené dodávky
Čína své vrtulníkové letectvo vybudovala na pístových vrtulnících Mi-4 dodávaných ze Sovětského svazu a posléze také vyráběných vlastním průmyslem pod označením Z-5. V šedesátých a na počátku sedmdesátých let asijská země získávala i turbohřídelové vrtulníky Mi-8, avšak s ohledem na křehké vztahy obou států byly tyto určeny pouze pro civilní použití. Desítky dodaných Mi-8T/P byly začleněny do flotily většiny nevojenských organizací počínaje úřadem pro civilní letectví až po záchranné sbory.

Co do velikosti i přepravní kapacity představovaly Mi-8 doslova ideál umožňující jak přepravu osob, tak i nákladu. V armádě ale nesloužily, ačkoliv by v případě vojenského ohrožení jistě byly povolány. Sovětský svaz dlouhodobě odmítal dodávat vojenské typy a po zhoršení vzájemných vztahů přestal nabízet i ty civilní. Čínská armáda proto prakticky celá osmdesátá léta spoléhala na dosluhující vrtulníky Z-5 a dokonce se neúspěšně pokusila tento překonaný model vybavit turbohřídelovým motorem.

Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: AVIC, Chinese Defence Agency, Harbin China

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 1/2021, který vyšel 6. 1. 2021.

Obsah L+K 1/2021 naleznete - ZDE.

Knižné novinky