MENU

Hypoxie v kokpitu

Již několik let se americké letectvo i námořnictvo zabývají zvýšeným počtem případů, při nichž piloti bojových letounů hlásí příznaky takzvané hypoxie za letu, tedy nedostatku kyslíku pro lidský organismus. Zajímali jsme se proto, o jak nebezpečný fenomén v praxi jde a jaké technické prostředky mu mají v moderních strojích zabraňovat.

Letos v dubnu pozastavilo US Navy na několik dnů provoz všech jeho cvičných proudových letounů T-45B Goshawk. Stalo se tak na základě hlášení několika pilotů, kteří za letu zaznamenali zdravotní komplikace, jež dávají do souvislosti s hypoxií. Už zhruba od roku 2011 řešilo stejný problém i US Air Force, a to u nejvýkonnějších bojových strojů F-22A Raptor. Týmy expertů od té doby několikrát prověřily konstrukci i funkčnost systémů označovaných jako OBOGS (On Board Oxygen Generating System), které zajišťují u moderních bojových strojů zásobování pilotů kyslíkem, potíže ale podle všeho přetrvávají i nadále.

Jak funguje přenos kyslíku
O tom, že kyslík je pro život nejen lidského organismu naprosto nezbytný, se každý z nás učil již na základní škole. Tvoří asi 21 % vzduchu, který nás obklopuje a jehož dýchání je pro nás naprostou samozřejmostí. Aby se v plicích dostal do krve a jejím prostřednictvím následně do všech částí těla, musí být jeho takzvaný parciální tlak (21% poměrná část atmosférického tlaku) vyšší než jeho vnitřní tlak uvnitř tkání. Jinak řečeno, aby se molekuly kyslíku pohybovaly správným směrem, musí mít dostatečný přetlak.

Text: Tomáš Soušek
Foto: autor, USAF, US
Navy

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 6/2017, který vyšel 7. 6. 2017.

Obsah L+K 6/2017 naleznete – ZDE.

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.