Profese předsunutého leteckého, nebo i dělostřeleckého návodčího není v principu ničím novým. Velmi zjednodušeně lze říci, že jeho úkolem je dostat se do blízkosti cíle a umožnit přesné navedení palebných prostředků vlastních sil s využitím komunikačních systémů. Návodčí se může pohybovat samostatně v terénu, být součástí mechanizovaných jednotek nebo využívat vlastní letoun či vrtulník, základy jeho práce jsou ale vždy stejné. První pokusy týkající se řízené koordinace letectva a pozemních sil se datují do období první světové války, za druhé světové války pak už byly vytvářeny první standardizované postupy, jež se uplatnily v řadě operací.
V současnosti jsou předsunutí letečtí návodčí nejčastěji označováni jako FAC (Forward Air Controller) nebo JTAC (Joint Terminal Attack Controller). Ze struktur ozbrojených sil Severoatlantické aliance nikdy nezmizeli, ovšem po roce 2000 potřeba jejich schopností znatelně vzrostla. Souviselo to zejména s novým typem operací, kdy byly alianční jednotky vysílány do zahraničních misí, kde působily v podmínkách takzvaných asymetrických konfliktů. V praxi to znamenalo bojovat s protivníkem, který neměl podobu regulérní armády a který se pohyboval v prostředí, v němž žije i civilní obyvatelstvo. Bylo tedy nutné zajistit maximální přesnost při nasazení zbraní a zabránit tak nežádoucím vedlejším škodám.
Text: Tomáš Soušek
Foto: autor, Jan Čadil, USAF
Více se dočtete v Ročence Vzdušných sil Armády České republiky 2020, která vyšla 18. srpna 2020.
Obsah ročenky naleznete – ZDE.