Snížení kapacity letadel a potřeba jejich parkování
Letecký průmysl již řešil výpadky způsobené uzemněním letadel Boeing 737 MAX. Covid-19 dále zhoršil finanční a logistické břemeno leteckých provozovatelů, neboť dle odhadu bylo z provozu staženo přes 8000 letounů. To odpovídá třetině celosvětového objemu letadel, která nyní potřebuje prostory pro parkování, skladování a provádění preventivní ochrany tohoto majetku.
Pojistitelé museli aktivně spolupracovat s makléři a provozovateli a zajistit hladký přechod – přeměnu režimu některých letadel, případně celé flotily, z pojištění standardních letových rizik na pojištění pozemních rizik. To ale bylo možné pouze tam, kde to podmínky pojistné smlouvy dovolily.
Letečtí provozovatelé museli najít takové místo ke skladování svých letadel, jež nebude pro letadla představovat vysoké riziko a které neovlivní nastavení podmínek pojištění. Při hledání vhodných lokací bylo třeba být kreativní. Do úvahy připadala opuštěná letiště nebo letiště s nízkou až žádnou aktivitou, dnes jsou tak téměř všechny provozní plochy včetně vzletových a přistávacích drah používány jako dočasná parkoviště. To s sebou ovšem přineslo dodatečná a nepředvídatelná rizika, zejména z pohledu závažných povětrnostních událostí nebo přírodních katastrof. Provozovatelé proto museli prověřit svoje smlouvy s poskytovateli služeb. Jedná se o tzv. ground handlers, pozemní handlingové služby, a FBO – fixed based operators, tedy pozemní letecké služby, jako jsou hangárování, parkování, údržba a další. Bylo nutné vyhodnotit případný rozsah vzájemné odpovědnosti a ujednání o odškodnění, která jsou specifická pro podmínky dlouhodobého skladování/parkování letadel.
Povinnost údržby
Jelikož letadla a jejich vybavení (i náhradní díly) nejsou již dlouho aktivně používána, musela být patřičně ošetřena, aby byla zabezpečena jejich provozuschopnost. Provozovatelé proto museli prověřit, zdali jimi přijatý proces údržby odpovídá příslušným předpisům (například FAA, EASA aj.), které se však mohou lišit svojí podstatou (zejména v oblastech elektrostatického uzemnění, těsnění kostry letadla, kontroly motorů, údržby protipožárních systémů atd.) i v návaznosti na místní právní úpravu. Aerolinky s pronajatým letadly pak navíc prověřovaly také závazky plynoucí ze svých leasingových smluv z pohledu prevence a následné údržby. Neschopnost zmírňování škod během skladování/parkování letadel totiž může vést k pojistným událostem.
Jelikož se „uvěznění dopravních letadel na zemi“ stalo globálním jevem, nastal nedostatek kvalifikovaných leteckých techniků. Tito odborníci nemohli po dobu zákazu létání a v některých případech stále nemohou navštívit místo uložení letadel a vykonat na nich standardní prevenční a údržbové práce. Některé firmy dokonce přestaly považovat letecké techniky za „klíčové pracovníky“, a ti již přišli, nebo přijdou o práci. Provozovatelé také museli či budou muset nastavit tzv. contingency plans, náhradní plány, aby mohli zvládnout tento výpadek pracovníků a současně zabezpečili požadovanou prevenci a údržbu letadel a letadlové techniky.
Adaptace letadel pro přepravu zvláštních nákladů
Letadla v uplynulých měsících v mnoha případech měnila svoji konfiguraci z přepravy cestujících na přepravu nákladu, aby pokryla zvýšenou poptávku na přepravu zvláštních nákladů (například zdravotnického a humanitárního materiálu), a na charterová letadla pro repatriační lety. Mohlo se ovšem stát, že podmínky z leasingové smlouvy na pronájem letadla provádění modifikací či změny využití omezovaly. A proto dříve, než byly takové změny prováděny, byla nutná komunikace s vlastníkem letadla a leasingovou společností.
Jakékoliv změny ve využití letadel a jeho provozu musely být také srozumitelně komunikovány makléřům a pojistitelům, aby se včas zabezpečilo, že takové změny nejsou vyloučeny z pojištění. Zároveň, pokud se realizovaly významné rekonfigurace letadel (například odstranění sedadel se záměrem využít palubní prostor pro přepravu nákladu), měly probíhat příslušné kontroly, garantující, že byly dodrženy požadavky především na provozuschopnost letadla. Nemožnost či neschopnost provádět takové kontroly mohly vést k pokutám a také ke zneplatnění podmínek pojištění.
Protože prvořadá je bezpečnost, bylo třeba dodržovat všechny zdravotní a bezpečnostní předpisy. Při rekonfiguracích letadel v často přeplněných prostorách leteckých ploch a hangárů ale hrozilo pozemnímu a technickému personálu zvýšené riziko zranění. Bylo tedy potřeba zajistit dodatečné pojistné krytí, a pozornost se věnovala jakékoliv smluvní odpovědnosti, která mohla vzniknout zapojením externích dodavatelů do zabezpečení těchto rekonfigurací. To vše bylo potřeba komunikovat s makléři a pojistiteli, prověřit aktuální podmínky pojištění, případně je upravit, doplnit či sjednat zcela nové pojištění.
Zvýšená frekvence přepravy nákladu
Letečtí provozovatelé jsou zasmluvněni přepravovat různé druhy nákladů, o kterých však mohou mít omezené znalosti, jak s nimi nakládat (například zdravotnické a farmaceutické produkty). Nebezpečné, hořlavé a biologické položky navíc zvyšovaly riziko, včetně rizika pokut, proto bylo potřeba striktně dodržovat pravidla pro přepravu nebezpečného zboží. Odpovědnost provozovatelů mohla být také limitována s odkazem na hmotnost nákladu. Drtivou většinu nákladu tvořilo zdravotnické a farmaceutické zboží s nízkou jednotkovou hmotností, což představuje nízký limit odpovědnosti ve smyslu mezinárodních dohod o poskytování odškodnění ve srovnání
se samotnou hodnotou přepravovaného nákladu. Přepravci a provozovatelé proto museli zvažovat, zdali toto pro ně nevytváří další rizika.
Škody vyplývající z přepravy nákladu a jeho zpoždění se dále mohly zvyšovat zejména u rychle se kazícího a částečně farmaceutického zboží, které nemohlo být dodáno včas nebo vůbec, a to následkem uzemnění letadla či cestovních/tranzitních omezení. Provozovatelé létali v rychle se měnícím právním prostředí různých zemí, se kterým nemuseli být v daném čase v souladu. Proto museli podniknout důkladná bezpečnostní vyhodnocení, zajistit si potřebná povolení pro vstup do vzdušného prostoru příslušného státu, povolení k přistání a k dostatečnému časovému pobytu v dané lokalitě. Všechna tato rizika musela být konzultována s makléři a pojistiteli, aby nové aktivity provozovatelů byly kryty pojistnou smlouvou.
Nedostatek odborníků
Letecký průmysl se potýkal s nedostatkem pilotů, inženýrů, pozemního personálu i řídících letového provozu. Covid-19 tento problém ještě zhoršil. Některé aerolinie převedly své zaměstnance na neurčitou dobu na dovolenou, nebo je dokonce už propustily. Přilákat tyto lidi zpět, až krize pomine, bude určitě výzvou pro každého zaměstnavatele. Provozovatelé proto budou muset podniknout proaktivní kroky, aby si udrželi zejména zkušené zaměstnance. Všichni akcionáři a vlastníci letadel budou muset také prověřit věstníky vydané místními orgány ve vztahu k požadavkům na vydávání licencí, certifikací a provádění výcviku kvalifikovaných osob, neboť mnoho institucí podniklo kroky k pozastavení schvalování aktuálních licenčních/recertifikačních požadavků pro piloty a letecké pracovníky až do konce roku 2020. To na druhou stranu zjednoduší provozní zátěž leteckých provozovatelů, neboť každý se bude muset adaptovat na novou situaci kvůli nedostatku odborného personálu. Všechny zúčastněné strany zároveň budou muset zvážit dopad, jaký může mít nedostatek odborníků na budoucí provoz jak z hlediska řízení rizik, tak z hlediska bezpečnosti, a to zejména v období, kdy se budou projednávat s makléři a pojistiteli podmínky obnovy pojistných programů leteckých provozovatelů.
Klíčem je komunikace
Všichni akcionáři a vlastníci letadel musí za všech okolností zabezpečit, že každá zúčastněná strana plně rozumí všem vzniklým rizikům a také výskytu odpovědnostního rizika vyplývajícího z aktuálního provozního prostředí. S potěšením však sledujeme, že makléři, pojistitelé i provozovatelé byli skutečně extrémně proaktivní a kreativní v reakci na Covid-19 z pohledu provozního, logistického i finančního. Podstatné je, že všichni společně pokračujeme v adaptaci na rychle se měnící svět. Je to nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost našeho průmyslu, a to nejen leteckého.
Text: Hana Kulhová
Foto: Airbus, British Airways, PRG: airside, Renomia
