Ruská konstrukční kancelář pojmenovaná po svém prvním hlavním konstruktérovi Gregoriji Michajloviči Berjevovi se od poválečných let věnovala primárně obojživelným letounům. V závěru šedesátých let ale došlo na úrovni ministerstva leteckého průmyslu k poklesu zájmu o tuto kategorii, neboť převládal názor, že tyto unikátní stroje lze s nižšími náklady nahradit letouny provozovanými z pobřežních základen.
I proto se kancelář pro své přežití začala soustředit i na vývoj a výrobu speciálních variant cizích typů, ať již jde o fotogrammetrické letouny Antonov An-24FK (An-30), radiolokační letouny včasné výstrahy a řízení A-50 nebo námořní hlídkové Tu-142. V sedmdesátých létech v ní byly pro pokrytí budoucích potřeb sovětského námořnictva zahájeny práce na obojživelném protilodním a záchranném proudovém letounu, který později získal označení A-40.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: autor, Berjev, UAC
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 6/2020, který vyšel 3. 6. 2020.
Obsah L+K 6/2020 naleznete – ZDE.