Gripeny v České republice patnáctým rokem

V dubnu uplyne již 15 let od okamžiku, kdy na čáslavské základně přistály první letouny JAS-39C Gripen v barvách Vzdušných sil AČR. Flotila čtrnácti strojů pronajatých od Švédska významně pozvedla operační schopnosti letectva a bezesporu přispěla i k tomu, že se Česká republika může považovat za plnohodnotného člena NATO. Díky průběžným modifikacím jde i dnes o velmi moderní zbraňový systém, současně už ovšem nastává čas řešit otázku budoucnosti taktického letectva po skončení pronájmu Gripenů.

Dnes už to vnímáme jako samozřejmost. Čeští letci se pravidelně účastní nejrůznějších aliančních cvičení, v mezinárodním prostředí jsou schopni bez problémů spolupracovat s kterýmkoliv ze spojenců a kromě ochrany domácího vzdušného prostoru dokážou stejnou službu paralelně poskytnout i zemím, jež si vlastní nadzvukové letouny dovolit nemohly. Nicméně před zhruba dvěma desítkami let tomu tak nebylo.

Když v březnu 1999 vstupovala Česká republika do NATO, měla v kategorii stíhacích letounů k dispozici jen sovětské letouny MiG-21MF vyrobené v první polovině 70. let minulého století, z nichž část byla v rámci dosažení nejnutnější kompatibility s aliančním prostředím částečně modernizována na standard označovaný MiG-21MFN.

Text: Tomáš Soušek
Foto: autor, Jan Čadil, AČR, Collins Aerospace

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 4/2020, který vyšel 1. 4. 2020.

Obsah L+K 4/2020 naleznete - ZDE.

Knižné novinky