Přitom H145M není novým vrtulníkem, neboť jde o výsledek evoluce modelu Bk 117 představeného na počátku osmdesátých let minulého století, jeho druhé generace EC145 uvedené v roce 2000 a konečně třetí EC145T2 oznámené o deset let později. Povedená konstrukce vyžadovala jen mírné změny a i na nejnovějším modelu H145M je stále patrný původ v Bk 117. První prototyp třetí generace, značený ještě po staru EC145T2, vzlétl 25. června 2010 v německém Donauwörthu a za řízením seděla tovární posádka Volker Bau a Carl Ockier. Let stroje vybaveného celoskleněným kokpitem převzatým z modelu EC135 proběhl zcela bez problémů.
Následoval obvyklý rozsah zkoušek, který zahrnoval i lety v horkém prostředí v americké Arizoně či provoz ve vysokohorských podmínkách v Coloradu. Naopak zkoušky provozu při teplotách až -40 °C probíhaly na severu Kanady. I když se kabina prvního prototypu příliš nelišila od sériových strojů předchozí verze, obsahovala navíc čtyřosý autopilot AFCS, který umožňuje nejen lety po plánované trase, ale dokonce zvládá i vzlet a přistání až do režimu visu ve zvolené výšce a také umožňuje dopředu naprogramovat sekvenci činností při vysazení motoru.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Airbus, Bundeswehr, Crown Copyright, MO Maďarska, Srbska, Thajska
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 2/2020, který vyšel 5. 2. 2020.
Obsah L+K 2/2020 naleznete – ZDE.