Ruské vrtulníky: modernizace místo vývoje

V minulém čísle L+K jsme se věnovali novinkám v programu Mi-24/35, nyní se zaměříme na zbylé ruské vrtulníky, které v posledních dvou létech také doznaly nemalých změn. Smyslem všech je primárně zvýšit jejich exportní potenciál na trhu, nemalou roli ale hraje také spokojenost domácí ruské armády, která v rámci své kontinuální modernizace a zájmu udržet výrobní schopnosti připravuje nové akvizice.

Na úvod předestřeme, že kromě níže popsaných vrtulníků se vyvíjí i samotná podoba ruského vrtulníkového průmyslu. Po velké konsolidaci v roce 2007, kdy bylo zřízeno konsorcium Vrtulníky Ruska (Vertoljoty Rossii či v angličtině Russian Helicopters) a došlo ke koncentraci všech vývojových a výrobních pracovišť pod jedno vedení, byla v říjnu 2019 oznámena další zásadní změna. Dvě dominantní vrtulníkové vývojové kanceláře Mil a Kamov budou v letošním roce sloučeny do jednoho podniku. Do něj bude začleněna i méně známá kancelář VR-Technologies zabývající se vývojem lehkého stroje VRT500 a částečně též pracoviště Kazaňského výrobního závodu, které stojí za vrtulníkem Ansat.

Sloučením tradičních konstrukčních kanceláří chce vedení konsorcia omezit duplicitní projekty se stejným zadáním (například integrace shodných zbraňových, avionických či pohonných systémů, která probíhala paralelně u Milova závodu i ve firmě Kamov) a získat tak až 20 % roční vývojové kapacity obou hlavních závodů pro nové projekty. Právě zásadní inovace jsou tím, co ruskému průmyslu zaměřenému nadále na techniku původem z šedesátých až sedmdesátých let chybí. V neposlední řadě má sloučení odstranit zbytky rivality mezi oběma hlavními kancelářemi a napomoci ruskému vrtulníkovému průmyslu lépe čelit konkurenci v podobě evropských či čínských podniků, které také prošly značnou konsolidací.

Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Ivo Medřík, Tomáš Medřík, Rostec

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 1/2020, který vyšel 9. 1. 2020.

Obsah L+K 1/2020 naleznete - ZDE.

Knižné novinky