Strážci Afrodity - kyperské letectvo dneška

Kypr, Afroditin slunný ostrov, je se svými přibližně 9250 km2 třetím největším ostrovem ve Středozemním moři. Díky poloze ve vzdálenosti pouhých 68 kilometrů od Turecka, 95 kilometrů od Sýrie a 800 kilometrů od Řecka byl vždy mimořádně důležitý i z vojenského hlediska, což se promítlo do jeho historie i současnosti.

Ze stejného důvodu se ostrov stal předmětem zájmu ze strany Velké Británie, která Kypr anektovala v roce 1914 a v roce 1925 jej prohlásila za jednu ze svých kolonií. Již od počátku 30. let minulého století však byly činěny pokusy o spojení Kypru s Řeckem, jež v roce 1955 vyústily v ozbrojené povstání proti britské moci a následné vyhlášení nezávislé Kyperské republiky, schválené 11. února 1959 v Curychu smlouvou mezi Velkou Británií, Řeckem, Tureckem a řeckou i tureckou komunitou žijící na ostrově. Velká Británie si ponechala pouze správu vojenských základen Akrotiri a Dhekelia a několika objektů na vrchu Olympos sloužících k monitorování rádiového vysílání v oblasti Blízkého východu.

V důsledku neustále rostoucího napětí mezi jednotlivými etnickými skupinami na ostrově však 21. prosince 1963 vypukla občanská válka, jejímž výsledkem bylo převzetí moci řeckou Kyperskou národní gardou 15. července 1974. V reakci na tento krok došlo k intervenci ze strany Turecka, které vyslalo své ozbrojené síly na sever ostrova. Konflikt mohla již v polovině srpna 1974 ukončit Organizace spojených národů, nicméně takzvaná zelená linie, neboli bezpečnostní nárazníkové pásmo, odděluje řeckou a tureckou komunitu dodnes s tím, že jeho střežení zajišťují mezinárodní jednotky UNFICYP (United Nations Peacekeeping Force in Cyprus).

Text a foto: Jens Schymura, Stephan Franke

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 12/2019, který vyšel 4. 12. 2019.

Obsah L+K 12/2019 naleznete - ZDE.

Knižné novinky