PBS vyvíjí a vyrábí leteckou techniku již více než 50 let. Jedná se o turbínové pohonné jednotky, pomocné energetické jednotky (APU) a klimatizační systémy (ECS) pro různé typy letounů a vrtulníků. PBS je jednou z pouhých 4 firem na světě, která vlastní certifikát na jejich vývoj, výrobu a údržbu (DOA, POA a MOA) APU od evropské agentury EASA. Stávající konfigurace APU z produkce PBS garantují možnost nepřetržitého provozu až 6 hodin a ve výkonové kategorii do 100 kW patří ke světové špičce. Celkově již bylo realizováno téměř 6000 zástaveb pomocných energetických jednotek PBS.
Historie Safíru
Počátky vývoje Safír 5K/G MI sahají až do roku 1969, kdy společnost Aero Vodochody požádala PBS o převzetí vývoje generátoru vzduchu od společnosti Microturbo pro letoun L-39, v té době se začal vyvíjet první Saphir s označením 5. Po zavedení sériové výroby letadel L-39 došlo na úvahy o možné instalaci výkonnějšího motoru a možnosti rekonstrukce generátoru vzduchu na pomocnou energetickou jednotku. V roce 1980 byl proto zahájen vývoj pomocné energetické jednotky s označením Safír 5M. Do vývoje bylo zapojeno kromě PBS několik dalších dodavatelů (Mesit, VÚES Brno a Jihostroj).
V roce 1977 požádal závod Let Kunovice PBS o vývoj pomocné energetické jednotky pro projektovaný letoun L 610 pro 40 cestujících. S ohledem na technické požadavky bylo třeba provést změny oproti předchozí verzi Safír 5M a tak se začalo pracovat na vývoji APU Safír 5K. Celkem bylo vyrobeno 25 ks jednotek, z toho bylo 12 prototypů pro certifikační a letové zkoušky. Jednotka Safír 5K obdržela od Státní letecké inspekce souhlas s použitím výrobku pro civilní letectví v červnu 1994.
Vývoj letounu L 610 však nebyl zakončen certifikací a letoun se bohužel nedostal do sériové výroby. Tyto potíže měla vyřešit varianta L 610G, pro kterou byla potřeba úprava APU Safír 5 K.
V roce 1999 vznikla nová varianta APU Safír 5 K/G, která byla úspěšně certifikována.
Pomocná energetická jednotka se skvělými parametry
V roce 1999 proběhlo na výstavě MAKS první setkání s pracovníky konstrukční kanceláře Mil a pracovníky výrobního závodu z Kazaně, kteří projevili zájem o APU vyvinutou v PBS. V březnu roku 2000 byly v PBS podepsány základní technické požadavky. Jednotka dostala nové označení Safír 5 K/G MI a byla dodána k letovým zkouškám do Kazaně v roce 2001. Po úspěšných podnikových a vojskových zkouškách následovaly zkoušky u finálního zákazníka v Číně. Zkoušky byly prováděny ve vysokohorském prostředí v Tibetu. Nejvýše položené letiště mělo nadmořskou výšku 6300 m.
Vylepšování parametrů
PBS dlouhodobě investuje do vývoje modernizace svých produktů. Díky tomu se jí například u jednotky Safír 5K/G MI daří kontinuálně zvyšovat intervaly do generální opravy a tím zvyšovat její konkurenceschopnost. Pro vrtulník Ansat pak vyvinula zcela nový startér generátor EMG-200, který byl také k vidění na MAKS 2019. Pro nový typ vrtulníku Mi-171A2 PBS vyvinula klimatizační systém ECS M1V, který umí současně chladit i vyhřívat jak kokpit, tak i nákladový prostor vrtulníku.
Díky celosvětovému úspěchu ruských vrtulníků řady Mi, které jsou na prvním místě co do počtu prodaných kusů i zemí, ve kterých létají (více než 60 zemí), oslavila PBS významný milník ve své produkci se svými zákazníky. Výrobní závod ve Velké Bíteši navštívili významní představitelé ruských výrobců vrtulníků Mil.
Text a foto: První brněnská strojírna Velká Bíteš /r
