„Každý ostrý vzlet potvrzuje náš zájem o bezpečnost Estonska a celého Pobaltí. Naši letci v praxi naplňují základní princip NATO, tedy kolektivní obranu,“ sdělil ministr obrany Lubomír Metnar.
První ostrý zásah, tzv. Alfa Scramble, byl pilotům vyhlášen jen několik dní po převzetí operačního úkolu během cvičného letu, který byl změněn na ostrý hotovostní let. Po navedení do oblasti kontaktu byl spatřen a identifikován letoun An-30.
Další ostré vzlety byly vyhlášeny pilotům vyčkávajícím na estonské letecké základně v průběhu následujících týdnů. Ve dvou případech dvojice pilotů českých gripenů identifikovala letouny, které neměly zapnuté odpovídače a tím nedodržely bezpečnostní pravidla pro lety po civilních letových tratích. V dalším případě šlo o dopravní letoun bez platného letového plánu doprovázený dvojicí stíhacích letounů. Pátý z ostrých vzletů se konal koncem minulého týdne, kdy čeští stíhači opět identifikovali dopravní letoun, který nekomunikoval s řízením letového provozu. V každém ze zmíněných případů se jednalo o letouny vzdušných sil Ruské federace.
„Statistiky prvního měsíce působení 3. úkolového uskupení Baltic Air Policing v Estonsku svědčí o nezbytnosti naší přítomnosti v regionu. Naším úsilím zároveň potvrzujeme našim spojencům, že jsme plně vycvičeni a připraveni podílet se na společném plnění aliančních úkolů,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Aleš Opata. Ve všech případech ostrých zásahů bylo provedeno přiblížení a vizuální identifikace strojů, vůči kterým byl nařízen vzlet hotovosti.
Letouny české armády jsou vybaveny standardní výzbrojí, kterou používají v rámci vzdušné hotovosti i v České republice. Jde o řízené střely, vestavěný kanón a klamné cíle infračerveného spektra tzv. fléry. Novinkou v současném zahraničním nasazení je použití zaměřovacích a průzkumných kontejnerů Litening 4i. Ačkoliv se primárně jedná o nástroj pro umožnění přesného provádění úderů na pozemní cíle, v rámci tzv. QRA (Quick Reaction Alert) hotovosti je lze použít pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů ve dne i v noci.
– Velením úkolového uskupení v Estonsku byl pověřen podplukovník Pavel Pavlík, který má v současné době nalétáno na letounu JAS-39 Gripen přibližně 1000 letových hodin a v minulosti se již podílel na ochraně vzdušného prostoru v zahraniční operaci.
– Český kontingent v Estonsku působí v rámci mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru Baltských států (Baltic Air Policing, BAP), které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem. Na ochraně vzdušného prostoru Lotyšska, Litvy a Estonska se kromě českých stíhačů podílí také belgické a dánské letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.
– Na základě mandátu Parlamentu ČR bylo do Estonska vysláno 5 letounů Gripen a sedm desítek vojáků převážně z 21. základny taktického letectva Čáslav. V neděli 1. září 2019 čeští stíhači převzali úkoly střežení vzdušného prostoru Baltských států od příslušníků Královského letectva (RAF) britských ozbrojených sil. Češi na estonské základně Ämari budou působit do 31. prosince 2019, kdy budou vystřídáni dalším členem Aliance. Návrat kontingentu je plánován bezprostředně po ukončení plnění úkolu, tedy v první polovině ledna 2020. V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně dvě rotace vojáků.
– Stíhací letouny JAS-39 Gripen již střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska dvakrát a to v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.
Text: plk. Magdalena Dvořáková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb Armády ČR /r
Foto: 3. úkolové uskupení Baltic Air Policing
