Letectví a jeho dopad na životní prostředí

Letectví se stalo světově největším a nejdůležitějším průmyslem s přidruženými sektory čítaje od bezpečnosti leteckého provozu, plnění paliva do letadel, vybavení letadel a občerstvení na palubě, až po řízení letového provozu a odbavení zavazadel. Propojením mezi letectvím a odpovědností za znečištění životního prostředí se odborná veřejnost nezabývala až do konce sedmdesátých let minulého století. O tom, jaká je dnešní situace v této oblasti, jsme hovořili s Hanou Kulhovou, vedoucí oddělení pojištění leteckých rizik v RENOMIA.

Škody v oblasti letectví jsou stále více složitější a komplexnější, navíc mají často i environmentální dopady. Která rizika v této oblasti převažují a existuje pojistná ochrana proti škodám způsobených na životním prostředí v pojistné smlouvě o pojištění obecné odpovědnosti za škodu?
Znečištění životního prostředí může být v leteckém sektoru způsobeno z různých zdrojů. Jsou to například emise z letadel a vozidel pohybujících se na letištních plochách, činnosti vyplývající z různých aktivit na letišti (pozemní provoz) jako jsou plnění paliva do letadel, skladování paliva nad/pod zemí a provoz potrubního systému, provoz letadel, údržba letadel a pozemního zařízení, prostory pro výcvik hasičů, odmrazovací činnosti probíhající na letištní ploše, provoz terminálu včetně činností odpadového hospodářství.

Situaci mohou zhoršit ještě také stavební činnosti a rozvoj na letištích, včetně získávání dalších pozemků a prostor. Náklady na odstranění následků znečištění životního prostředí mohou zahrnovat újmy na zdraví, životě a majetku třetích osob, na vyšetřování, čištění a znovuobnovení, na dohled a monitorování, na právní ochranu, na úhradu ztráty vzniklé nemožností užívání prostor a vzniklé přerušením provozu, na obnovu přírodních zdrojů a samotné škody na životním prostředí. 

Když se podíváme na konkrétní příklady škod na životním prostředí ze světa, mají tyto škody vliv i na samotné pojistitele?
Určitě, nevýznamnější škody ze světa ovlivňují i pojišťovny, které musely reagovat na vzniklé situace vytvořením potřebného pojistného krytí, které poskytne pojistnou ochranu nejen poškozeným, ale umožní krýt i náklady na odstranění, zmírnění vzniklých škod těch, kteří za vznik škody nesli a ponesou odpovědnost.

Krytí škod způsobených na životním prostředí v „tradičních“ pojistných smlouvách o pojištění majetku a odpovědnosti za škodu je stále diskutovaným tématem napříč celým pojistným trhem. A navíc, pojistné krytí není dostatečně obsáhlé s ohledem na relevantní výskyt škod způsobených na životním prostředí. V některých případech neobsahuje takové pojištění krytí škod způsobené znečištěním a pojistné krytí je pak limitováno jen na škody vzniklé na zdraví/životě a majetku třetích osob.

Může být cestou i rozšířit jen stávající smlouvu o nové typy škod?
Některá rozšiřující ustanovení pojistných smluv zahrnují krytí škod způsobených na životním prostředí následkem požáru, vichřice, úderu blesku, výbuchu, kolize, ale je stále limitováno na škody vzniklé na zdraví/životě a majetku třetích osob.

Jiné širší formy pojistné ochrany mohou garantovat krytí určitých typů náhlých a nahodilých znečišťování, kde pojistitelé mají striktní požadavky na periody provádění kontrol bezpečnostních zařízení a hlášení výsledků těchto kontrol, ale i toto krytí je limitováno na škody vzniklé na zdraví/životě a majetku třetích osob.

Na leteckém pojistném trhu se standardně do pojistných smluv zahrnuje omezení pojistného krytí v rozsahu podmínek „AVN46B - Smluvní ujednání o vyloučení škod způsobených nadměrným hlukem, zamořením a podobnými riziky“. Tyto podmínky uvádějí, že pojistná smlouva se nevztahuje na škody přímo nebo nepřímo vzniklé, zaviněné nebo vzniklé jako důsledek zamoření a znečištění jakékoliv povahy, pokud taková škoda nebyla způsobena nebo nevznikla v důsledku srážky, požáru, výbuchu nebo kolize nebo k ní nedošlo během nouzové situace za letu, která si vyžádala vykonání abnormální operace s letadlem.

Existují v tomto ohledu výluky či výjimky z pojistného krytí?
Ano, ať už v rámci pojistných smluv u „tradičních“ pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, ale i v širších formách pojistného krytí nalezneme významné výluky a výjimky, jako je například postupné uvolňování látek, odpovědnost regulátora, nakládání s odpadem, poškození přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti.

Řešením, jak předejít výlukám, je tedy pořídit si specializované pojištění, které kryje i environmentální škody?
Ano, pojistné produkty specializující se na pojištění škod způsobených na životním prostředí jsou navrženy v širokém spektru environmentální odpovědnosti. Tyto pojistné produkty mohou již zahrnovat krytí výše zmíněných rizik, či dále náklady vzniklé s přerušením provozu následkem takové události, újmy způsobené třetím osobám na jejich životě/zdraví/majetku, právní náklady, náklady na přepravu, odpovědnost za cizí úložiště odpadu, odpovědnost za podzemní cisternové úložiště, ale i pre-existing conditions (akceptace stavu před sjednáním pojištění).

Takové pojistné smlouvy by měly být „šity na míru“ a pokrývat odpovědnost vlastníka letiště anebo provozovatele pozemního provozu na letišti, ale také odpovědnost dodavatelů, zhotovitelů a jiných subjektů působících na letišti, vyplývající z nároků na náhradu škody následkem zhoršení stávajícího znečištění nebo jiného úniku/znečištění způsobeného stavebními, vývojovými nebo sanačními činnostmi. Zohledňuje se mnoho kritérii, faktů, zákonných požadavků, ověřuje se, že všechna environmentální rizika jsou správně vyhodnocována, zkoumá se i historie znečišťování v daném místě. Důležité je také prověřovat, zdali způsob vyhodnocování rizik, vedoucí k řízení environmentálních rizik, je dostatečný.

Co tedy klientům v oblasti letectví doporučujete?
Určitě ověřovat sjednaný rozsah pojistného krytí, vyhodnotit případné mezery, nedostatky a vhodným rozsahem pojistného krytí je buď doplnit, nebo nahradit tak, aby pojištění splnilo svůj účel. A když to s řízením environmentálního rizika myslím opravdu vážně, je také vhodné zapracovat podmínky ochrany životního prostředí formou požadavků na pojištění směrem ke smluvním stranám: dodavatelům, zhotovitelům atd. Tedy chránit nejen sebe a svou odpovědnost, ale vyžadovat ji i na třetích stranách a obchodních partnerech.

Konkrétní příklady škod

Stavební práce probíhající na letišti
V průběhu výkonu činnosti zhotovitele díla pracujícího na letištní ploše, uniklo 150 tisíc litrů leteckého paliva do země namísto toho, aby bylo natankováno do letadel. Vyšetřování události odhalilo určitou část z vrtného stroje pracujícího na letištní ploše, která uvízla v podzemním přívodním potrubí paliva. I po všech vynaložených opatřeních, z potrubí stále unikalo palivo do země. Tato událost vyvolala otázky ohledně podzemních nebezpečí a role vlastníků pozemků a dodavatelů.

Distribuce paliva
Společnost, která dodávala a distribuovala palivo na letišti, vážně znečistila podzemní vodu minimálně se 139 tisíci litry paliva, únikem rychlostí sedm litrů za vteřinu. Únik byl náhodně objeven při vyšetřování jiného incidentu. Palivo bylo postupně ze země odčerpáváno, vynaložené náklady představovaly cca 30 mil. Kč.

Odmrazování letadel
Vedoucí pracovník letiště byl uvězněn za to, že pod jeho vedením letiště znečišťovalo řeku nezákonným vypouštěním odmrazovacích sloučenin produkovaných při provádění odmrazovacích prací na letadlech na přistávací dráze. Kontaminace, která představovala 85násobek úrovně přijatelnosti, byla zjištěna po kontrole speciálním zařízení.

Hašení požáru
Letištní správa objevila kontaminovanou půdu a podzemní vodu na jednom ze svých letišť, které bylo standardně monitorováno více než 50 let. Byly zahájeny čistící práce, zaměřené především na chemické sloučeniny perfluorooktansulfonát (PFOS) a perfluorooktanovou kyselinu (PFOA). Obě sloučeniny byly klasifikovány jako potenciální zdroj ohrožující lidské zdraví, divokou zvěř a životní prostředí, neboť mohou kontaminovat i pitnou vodu. Tyto chemikálie se nerozkládají snadno, takže letiště by měla být obezřetná, pokud jde o jejich existenci, a to i v případě, že byly použity již před mnoha lety. Je pravděpodobné, že kontaminace v tomto případě pochází z výcviku hasičů, a sahá až do šedesátých let minulého století, kdy se pěna, která obsahovala tyto sloučeniny, běžně používala k hašení požárů.

Text: Jiří Bahula
Foto: Jiří Bahula, Renomia

Knižné novinky