Letouny ISR v US Air Force

Různé typy průzkumných misí označovaných souhrnně jako ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) představují dlouhodobě jednu z priorit USAF, protože jsou nezbytné pro bojovou činnost i politická rozhodnutí Spojených států. V letectvu nyní probíhá diskuze, jak vybalancovat konvenční stroje s bezpilotními systémy a jak současně zvýšit efektivitu jejich provozu a operační schopnosti.

V letectvu Spojených států se o nich občas hovoří jako o železné triádě ISR. Zhruba sedm desítek letounů poskytuje schopnosti, jež jsou nezbytné pro sběr informací, rozhodovací proces a řízení prakticky každé vojenské operace, jíž se nejen US Air Force kdekoliv na světě účastní. Prvním z pilířů je flotila 31 strojů E-3B/C/G Sentry systému včasné výstrahy a řízení AWACS (Airborne Warning and Control System). Jejich posádky jsou pomocí vlastního radiolokátoru AN/APY-2 a pasivních sledovacích systémů schopny na vzdálenost mnoha set kilometrů monitorovat zejména vzdušné cíle a zároveň přímo řídit bojovou činnost leteckých sil.

Proti tomu detailní průzkum pozemního bojiště zajišťuje 16 letounů E-8C JSTARS (Joint Surveillance Target Attack Radar System). Jejich hlavní „vybavení tvoří unikátní radiolokátor AN/APY-7 s funkcemi jako SAR (Synthetic Aperture Radar) či GMTI (Ground Moving Target Indicator) schopný pokrýt až 50 000 km2 zemského povrchu a za jakéhokoliv počasí detekovat a identifikovat pozemní cíle na vzdálenost až 250 km. Třetím pilířem je pak 25 strojů řady RC-135 v několika verzích uzpůsobených k elektronickému a zpravodajskému průzkumu.

Text: Tomáš Soušek
Foto: USAF, Lockheed Martin

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 7/2019, který vyšel 3. 7. 2019.

Obsah L+K 7/2019 naleznete - ZDE.

Knižné novinky