Ruské palubní letectvo

Pozvolný růst schopností


Ruské palubní letectvo nadále spoléhá na jediný nosič, těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov. I přes toto omezení došlo v posledních deseti létech k výrazným investicím do jeho vybavení, které znatelně zvýšilo možnosti nasazení, včetně bojových akcí. Pro Rusko je palubní letectvo jedním z atributů vojenské moci a i přes všemožné potíže s ním nadále počítá a chce investovat do jeho rozvoje.

Stávající struktura ruského palubního letectva vznikla pro zemi v nejsložitější době, a to na počátku devadesátých let minulého století. Tehdy již byly těsně před vyřazením nevyhovující Jaky 38, přičemž byla ukončena soutěž mezi MiGem 29K a Suchojem Su-27K (v sérii značen Su-33) a druhý jmenovaný typ byl spolu s cvičnými Su-25UTG zaváděn do výzbroje. V době katastrofálního nedostatku financí se velení vojenského námořnictva podařilo ponechat vyzbrojovací programy v chodu a i přes absenci modernizací a vylepšování stavu letadel velení dokázalo udržet palubní jednotky bojeschopné a postupně navyšovat jejich schopnosti. Jestli v polovině devadesátých let 279. samostatný palubní stíhací letecký pluk představoval útvar na počátku cesty k bojovému nasazení, při misi v Sýrii šlo již o plnohodnotnou jednotku schopnou plnit bojové mise, byť s technikou provázenou omezeními.

Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Anton Petrov, Alexander Lebeděv, MA VMF Rossii, Suchoj

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 6/2019, který vyšel 5. 6. 2019.

Obsah L+K 6/2019 naleznete - ZDE.

Knižné novinky