Dash 8: střídání stráží

Dítě několika rodičů. Tak by se s trochou nadsázky mohla charakterizovat dosavadní historie turbovrtulového letounu Dash 8, určeného k dopravě cestujících na krátkých a regionálních linkách, který v průběhu své šestatřicetileté existence vystřídal již čtyři držitele práv a povinností k zajištění jeho výroby a provozu.

Zrod kanadského hornokřídlého letounu DHC-8, známého též pod zkráceným označením Dash 8, poháněného dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney Canada PW100, je spjat se společností de Havilland Canada (DHC), produkující v 70. létech minulého století vcelku úspěšný hornokřídlý čtyřmotorový typ DHC-7 (Dash 7) s krátkou délkou vzletu a přistání spadající do kategorie letadel STOL (Short Take-off and Landing). Poté, co počátkem 80. let začala nabývat na stále větším významu provozní ekonomie, přeorientoval se výrobce na vývoj letounu poháněného pouze dvěma motory PW100, který se vyznačoval především zkosenou zašpičatělou přídí, zvětšenými ocasními plochami tvaru T, novým křídlem s větším úhlem náběhu, prodlouženými kryty pohonných jednotek, do jejichž zadních částí se zasouvaly nohy hlavního podvozku, lepšími letovými výkony, nižšími provozními náklady, avšak horšími vlastnostmi z hlediska krátkých vzletů a přistání. Nováček označený DHC-8 poprvé vyroloval 19. dubna 1983 a do rutinního provozu u kanadského dopravce NorOntair, respektive amerických Henson Airlines (později Piedmont Airlines), byl uveden v roce následujícím.

Text: Ing. Milan Cvrkal, LHS
Foto: George McDowell, Richard Vandervord, Bombardier, USAF

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 4/2019, který vyšel 3. 4. 2019.

Obsah L+K 4/2019 naleznete - ZDE.

Knižné novinky