MENU

Sebemenší námraza může ovlivnit profil křídla

a tím i letové vlastnosti letadla


Letošní zima si s námi velmi zahrává. Plusové teploty ze dne na den střídají ty mínusové. Velké problémy pak musí řešit letištní personál, námraza na křídlech letounu totiž může způsobit potíže při letu.

Citlivými místy nejsou pouze okénka kokpitu. Klíčové jsou především okraje motorových gondol, náběžné hrany křídla, snímače dynamického a statického tlaku vzduchu (pitot-statické sondy) a snímače teploty.

„Odmrazování začne být aktuální, když se teplota pohybuje pod třemi stupni nad nulou v kombinaci se zvýšenou vlhkostí vzduchu a vznikají meteorologické jevy, jako je jinovatka, mrznoucí mlha, mrznoucí déšť, sněžení a podobně. Při nižších teplotách už námraza není tak častá. Když je minus dvacet, vlhkost není a námraza se na letadle tolik netvoří,“ vysvětlil kapitán Vít Krchňavý, velitel prvního technického roje 241. dopravní letky.

Důležité je i to, jak dlouho čeká letadlo na odlet
Vedle venkovní teploty je stejně důležité také to, jak dlouho letadlo čeká na odlet. V případě, že letadlo stojí na letišti delší dobu, dochází k námrazám skoro vždy.

„Námraza, a stejně tak sníh či led, jsou na letadlech nebezpečné, protože dokáží měnit aerodynamické vlastnosti letadla a při vzletu mohou způsobit až ztrátu vztlaku, což v nejhorším případě může vést k ohrožení bezpečnosti letu. Proto se námraza před vzletem nesmí podcenit,“ upozornil kapitán Krchňavý.

Automatické mechanismy
Námrazu vznikající během letu odstraňují automatické mechanismy. Náběžné hrany křídel a okraje motoru jsou ohřívané pomocí proudů teplého vzduchu nebo elektricky, nebo mohou být pokryty speciálním gumovým povlakem, který se v patřičnou chvíli nafoukne a námraza tím odpadne. Tyto mechaniky se nepoužívají, pokud letadlo stojí na stojánce.

Na odmrazování letadel, stojících na takzvané stojánce, slouží odmrazovací technika a speciálně vyškolená obsluha. Jedná se o odmrazovací vůz Sigma Elephant ON 2031, který dokáže vysunout plošinu, takzvaný koš, do výšky patnácti až dvaceti metrů. Koš je vybaven tryskami, ze kterých technický personál letky nanáší speciální odmrazovací kapalinu.

Dvě fáze odmrazování
Odmrazování má dvě fáze, kdy se na letadlo pomocí trysek ze zmíněného vozu nanáší kapaliny, které byly vyvinuty speciálně pro použití na letadla. První fáze se týká samotného odmrazování. Na letadlo nanesou kapalinu typu I, která je smíchaná s horkou vodou tak, aby kapalina dosahovala minimálně pětasedmdesát stupňů. Kapalina typu I se používá především k odstranění námrazy. Jako preventivní postřik proti opětovnému vytvoření námrazy v průběhu pojíždění než letadlo odstartuje, slouží kapalina typu II. Účelem je právě ochrana letadla před další námrazou.

„Ochrana odmrazovací kapalinou má omezenou životnost, jejíž doba se mění v závislosti na klimatických podmínkách. V nejhorším případě, což je déšť při mínusových teplotách, je tato doba řádově několik minut, během kterých musí letadlo vzlétnout nebo se musí celý proces opakovat,“ dodal kapitán Krchňavý.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text: kpt. Zuzana Špačková /red
Foto: 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.