Armáda některé z vyřazovaných letounů místo sešrotování ponechává na základnách, na kterých sloužily, kde připomínají historii základny a jednotek, jež jimi byly vybaveny. Tyto stroje však nejsou udržovány v letuschopném stavu, vyžadují tedy pozemní převoz, a proto jsou opravdu zřídka k vidění mimo svá domovská letiště.
„Historických letounů plánujeme představit více, zatím můžeme potvrdit statickou ukázku stíhacího bombardéru Su-7, který převezeme ze základny v Náměšti nad Oslavou,“ upřesňuje zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Jiří Verner. „Půjde o logisticky velmi náročnou operaci, neboť stroj bude nutné na základně rozebrat, přepravit na Mošnov, tam ho složit a pak zase stejným způsobem dopravit zpátky, ale připomenutí sta let vzniku Československa za to stojí,“ doplnil Verner.
Přestože byl Su-7 původně v Sovětském svazu vyvíjen pro vzdušné souboje, v této roli se neosvědčil, naproti tomu byla po modifikaci úspěšná verze Su-7B, z níž se stal hlavní stíhací bombardér a letoun pro pozemní útoky zemí sovětského bloku. Československé letectvo se pak v roce 1964 stalo jeho prvním zahraničním operátorem.
Při vývoji letounů Su-7 bylo počítáno s tím, že tento stroj bude schopný provádět jaderné útoky. Předpokládalo se též, že letouny budou muset operovat z nezpevněných vzletových ploch a proto byl podvozek vybaven hydraulicky vysouvatelnými ližinami. Vyznačovaly se krátkým doletem, tuhým řízením a velkou přistávací rychlostí, kvůli čemuž vyžadovaly dlouhou přistávací dráhu, přesto byly mezi piloty oblíbené vzhledem ke svým letovým vlastnostem, jednoduchému ovládání, značné rychlosti v nízkých výškách a snadné údržbě.
Ve své výzbroji je mělo množství států východního bloku, bojově nasazeny přitom byly především v barvách Egypta ve válkách s Izraelem, Indie je pak silně využila při bojích proti Pákistánu. V současnosti jej stále aktivně používá jediná země, a to Severní Korea.
Kromě Su-7 bude na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR představena i další letecká a pozemní technika z meziválečného i poválečného období ze sbírek Slezského zemského muzea, Vojenského historického ústavu či dalších partnerů a účastníků akce, která bude zobrazovat vývoj československých a českých ozbrojených sil v uplynulých 100 létech.
Text a foto: Jagello 2000 /r