MENU

Bezpilotní systémy v AČR

Jedním z témat, jež zazněla na posledním velitelském shromáždění Armády České republiky 28. listopadu 2017, byl rozvoj schopností vojenských bezpilotních vzdušných systémů. Čeští vojáci již dnes používají několik různých prostředků v nižších hmotnostních kategoriích, které slouží výhradně ke vzdušnému průzkumu, v příštích létech by však měli získat také těžší víceúčelové taktické systémy umožňující mimo jiné i použití výzbroje.

Bezpilotní vzdušné systémy, označované dnes jako UAS (Unmanned Aircraft System), mají v našich ozbrojených silách poměrně dlouhou tradici. Již v roce 1985 zavedla tehdejší československá armáda do výzbroje prostředek VR-3 Rejs, neboli Tupolev Tu-143. Průzkumné stroje sovětské výroby, které měly vzletovou hmotnost přes 1200 kg a díky proudovému motoru dosahovaly rychlost více než 900 km/h vydržely ve službě až do roku 1995. V témže roce se začal testovat a následně do výzbroje dostávat systém Sojka III, vyvinutý domácím Vojenským technickým ústavem, který byl založen na letounech o vzletové hmotnosti 145 kg, jež byly poháněny spalovacím motorem a tlačnou vrtulí. I přesto, že při vývoji Sojky byl učiněn značný pokrok, celkově šlo o poměrně komplikovaný systém, vyžadující nemalé pozemní logistické zabezpečení, což bylo pro potřeby operačního nasazení na taktické úrovni krajně nevhodné. V srpnu 2010 proto Armáda ČR přistoupila k jeho vyřazení bez přímé náhrady.

Text: Tomáš Soušek
Foto: AČR, Elbit, Thales, Northrop Grumman

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 2/2018, který vyšel 7. 2. 2018.

Obsah L+K 2/2018 naleznete – ZDE.

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.