Komerční drony na mušce

Rychlý rozmach komerčně dostupných dálkově řízených bezpilotních vzdušných prostředků, pro něž se v široké veřejnosti vžilo pojmenování drony, s sebou kromě značných možností jejich využití nese také řadu nových problémů a rizik. Zajistit před nimi dostatečnou obranu ovšem není snadné, zejména v běžném civilním prostředí.

Malé a cenově dostupné bezpilotní vzdušné prostředky, neboli UAV (Unmanned Aerial Vehicle), se již staly nedílnou součástí našeho každodenního života a díky jejich cenové dostupnosti si je pořizuje stále větší počet lidí. Pomineme-li negativní efekty jako je rušení specifickým zvukovým projevem či možnost narušování našeho soukromí pomocí nesených kamer, pojí se s provozem volně prodejných dronů také vážnější rizika. Jde například o možnost jejich pádu a následných zranění osob a vzniku majetkových škod či narušování perimetrů chráněných objektů, jako jsou třeba elektrárny nebo věznice. Zřejmě největší nebezpečí pak představují UAV pro ostatní letový provoz, kdy případná kolize ve vzduchu může ohrozit i mnohonásobně větší a těžší letadla.

Otázkami, jak co nejlépe eliminovat všechna tato rizika, se již řadu let zabývají různé instituce po celém světě a je nepochybné, že bude muset dojít k dalšímu zpřesnění legislativy a zavedení přísnější regulace pro provoz UAV. Nicméně ani přísnější předpisy zcela nezabrání tomu, aby někdo bezpilotní prostředky používal záměrně nezákonným způsobem. Výše jmenované typy objektů se tedy s největší pravděpodobností neobejdou bez technických opatření, která budou tvořit přímou bariéru proti „škodlivým“ UAV.

Text: Tomáš Soušek
Foto: VTÚ, Droneshield, Blighter, OpenWorks Engineering

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 11/2017, který vyšel 1. 11. 2017.

Obsah L+K 11/2017 naleznete - ZDE.

Knižné novinky