Pokračování tradice JL-9

V Čínské lidové republice vzniklo několik verzí dvousedadlových letounů MiG-21. Ty na rozdíl od jednomístných strojů nevycházely z licenční výroby schválené v úvodu sovětským svazem, ale naopak z reverzního inženýrství. A jakkoliv by se dnes platforma MiG-21 mohla zdát zastaralá, poslední deriváty s označením JL-9G se nadále vyrábějí a mají šanci ve službě vydržet nejméně dvě desetiletí. Navíc je Čína začíná znovu mohutně nabízet na export.

V roce 1961 získala Čína práva na licenční stavbu letounů MiG-21F-13 s motorem Tumanskij R-11F-300. Sovětský průmysl dodal tři letouny v dokončeném stavu a dalších dvacet v rozsypu určených pro zavedení výrobních postupů. Než ale mohly být první letouny sestaveny, došlo k zásadnímu názorovému rozchodu sovětských a čínských představitelů v oblasti interpretace komunistických myšlenek a obě země na několik desetiletí ukončily spolupráci.

To se odrazilo i ve zvýšení vojenského napětí na společné hranici, drobné šarvátky nevyjímaje. Čínu tato situace zastihla nepřipravenou. Továrna ve městě Čcheng-tu (v anglické transkripci Chengdu) v jihozápadní Číně dostala za úkol dokončit transfer technologie i bez Sovětů a připravit letouny pod označením Type 62 a posléze J-7 k výrobě, a to bez závislosti na zahraničních komponentech.

Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: MO ČLR

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 1/2023, který vyšel 4. 1. 2023.

Obsah L+K 1/2023 naleznete - ZDE.

Knižné novinky