Čína dlouhodobě usilovala o domácí výrobu lehkého či středního vrtulníku využitelného pro vojenské i civilní účely. V sedmdesátých létech minulého století začal tamní průmysl velmi úzce spolupracovat s Francií, která narozdíl od většiny jiných evropských zemí souhlasila s nebývale širokou úrovní transferu technologií. Teprve dnes vychází najevo, že výše čínských plateb za různá licenční a autorská práva tvořila v některých létech až čtvrtinu příjmů francouzského výrobce vrtulníků, firmy Aérospatiale.
Pro budoucí asijskou velmoc šlo i tak o skvělou příležitost, jak dohnat technologický skluz svého průmyslu, neboť od doby názorového rozchodu se Sovětským svazem se čínský letecký průmysl příliš nerozvíjel. Na základě několikaletých jednání došlo 2. července 1980 k podpisu dohod mezi čínskou vládou zastoupenou státní firmou China National Aero Technology Import & Export Corporation (CNATIEC) a společností Aérospatiale ohledně licenční výroby vrtulníků AS365 Dauphin v Asii.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Harbin, MO Číny, Royal Navy
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 12/2022, který vyšel 30. 11. 2022.
Obsah L+K 12/2022 naleznete – ZDE.