Certifikační kurz pro posádky transportních letounů ETAP-C (European Tactical Airlift Programme-Course) probíhá ve výcvikovém středisku ETAC (European Tactical Airlift Centre) v Zaragoze každý rok. Cílem kurzu je splnit jednotlivé bojové úkoly, jejichž náročnost postupně graduje. Kurz probíhá pod dohledem instruktorů, kteří dohlížejí na celý průběh z kokpitu pilotů i nákladové kabiny transportních letounů a hodnotí dynamicky se měnící podmínky mise.
Plánování mise od A do Z
Vydaný letový rozkaz ATO (Air Tasking Order) stanovuje náplň bojového úkolu. Plánování mise zahrnuje předletovou přípravu, kde se klade důraz na precizní připravenost. To znamená, že piloti musí mít záložní plány pro případ nečekané situace a nesmí podcenit nic, co by mělo negativní dopad na celkové hodnocení provedení mise. Před každou misí probíhá úvodní ranní briefing, kde posádky obdrží aktuální zpravodajskou informaci, počasí a tzv. NOTAMy (Notice To Airmen), což jsou krátké zprávy užívané ke sdělení informací o letištích nebo navigačních prostředcích.
„Na každou misi byl stanoven určitý časový limit, takže jsme ji museli v relativně krátké době naplánovat tak, abychom splnili zadání a nepodcenili žádné hrozby. Při plánování letu používáme metodu 4T (task, target, threat, tactics) – nejdříve si jasně stanovíme úkoly, cíle, důkladně zmapujeme terén, klimatické podmínky, pozemní a vzdušné hrozby a zvolíme taktiku. To je jen první část, teoretická, ale velmi časově náročná. Instruktoři nám někdy limity na plánování záměrně zkracovali a vstupovali do přípravy, aby viděli, jak jsme schopni pružně reagovat na změnu podmínek. Nejprve během přípravy na zemi, později i za letu,“ popisuje průběh plánování pilot letounu C-295M kapitán Filip Onderka.
Technici v návaznosti na bojovou misi plní své úkoly v rámci přípravy českého letounu C-295M. Stroj musí být dokonale nachystán a zkontrolován. A to nejen před samotným startem, ale také po dokončení úkolu. Pokud se mise plní s úkolem provést výsadek, palubní technici vypočítají celkovou váhu nákladu, zvolí správné umístění, provedou jeho bezpečné ukotvení a řídí následný shoz. Ten může být buď pozemní, nebo vzdušný.
„Ukotvení materiálu na palubě letadla má určité postupy. Při shozu výsadku je však důležitá komunikace s piloty. Během mise se může stát cokoliv, nečekaná hrozba přijde znenadání a my musíme zareagovat okamžitě, třeba výsadek neuskutečnit nebo jej provést později. Na celkovou koordinaci posádky dohlíží taktický instruktor, který pečlivě sleduje veškerou činnost na palubě. Po ukončení letové akce se koná tzv. debriefing, kde se rozebere postup posádky při daném úkolu a let se vyhodnotí,“ vysvětluje palubní technik nadrotmistr Jan Šafařík.
Každý den jiná mise a těžší podmínky
Scénáře bojových misí byly odlišné, aby mohli piloti komplexně reagovat na více hrozeb najednou a přizpůsobit se tak simulovaným nástrahám, které se měnily doslova během pár sekund. Posádky transportních letounů letěly s odstupem několika minut za sebou. Každá však plnila úkol zvlášť. Během 120 minut musely čelit nečekaným nástrahám. Nicméně někdy docházelo k tomu, že se piloti rozhodli v návaznosti na bojový úkol pro jiný manévr, například z důvodu bezpečnosti, a museli let přizpůsobit okamžité situaci.
„Nepřítel třeba simulovaně zaútočil v místě, kde měl být proveden vzdušný výsadek nebo se v blízkosti výsadku objevilo cizí letadlo, stíhačky nebo protiletadlový raketový systém. Nástrah může být několik. To vyžaduje rychlý manévr v návaznosti na zhodnocení všech bezpečnostních rizik. Samozřejmě všechny tyto simulace probíhají za přítomnosti instruktora, který do akce může zasahovat. Jeden z instruktorů nám například úmyslně vyrušil signál, slyšeli jsme jen hudbu, takže jsme mezi sebou nemohli vzájemně komunikovat. Velké nebezpečí při letu v nízkých výškách představují také draví ptáci, kteří mají rozpětí křídel až tři metry, což může letadlo vážně poškodit. Po celou dobu mise musíme být připraveni opravdu na cokoliv,“ hodnotí kapitán Onderka.
Transportní letouny a mezinárodní účast
Mezinárodního cvičení se účastnilo celkem sedm států s osmi transportními letadly – Airbus A400M (Německo a Španělsko), C-295M (Španělsko, Česká republika a Portugalsko), C-27J Spartan z Litvy a C-130J Hercules (Itálie a francouzsko-německá jednotka BATS). Letouny se v rámci cvičení pohybovaly nad provincií Zaragoza, Teruel a Navarra. Hlavní operace probíhaly na záložním vojenském letišti Ablitas (Navarra), střelnici Las Bardenas Reales (Navarra) a ve vojenském prostoru San Gregorio (Zaragoza) a na záložním letišti Teruel.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE nebo ZDE.
Text a foto: kpt. Bc. Kristýna Kosatíková, tisková a informační důstojnice 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely /red
