Letouny AWACS v Evropě

Letouny se systémy včasné výstrahy a řízení, pro něž se nejvíce vžilo obecné označení AWACS (Airborne Warning And Control System) lze považovat za jednu z nejsofistikovanějších technologií, kterou mohou mít moderní ozbrojené síly k dispozici. Jejich vlastnictví je zpravidla výsadou jen nejvyspělejších ozbrojených sil, mnohé evropské země včetně České republiky k nim ale získaly přístup také díky členství v Severoatlantické alianci. Možnost blíže se seznámit s některými stroji má čas od času také česká veřejnost, a to v rámci každoročních Dnů NATO v Ostravě.

Myšlenka instalovat přehledový radiolokátor na létající platformu vznikla již během druhé světové války, tedy v dobách, kdy i vývoj radarových technologií jako takových byl teprve na samém začátku. Vycházela z faktu, že ve větší výšce lze výrazně prodloužit dosah radarových paprsků, které nejsou v zásadě omezovány žádnými překážkami a zároveň lze takto vlastní radary rychle přemisťovat podle aktuálních potřeb. Když se k tomu později přidala i směna letovodů, kteří mohli přímo z paluby takovýchto letounů komunikovat s posádkami dalších strojů, vznikla unikátní létající střediska, schopná do značné míry nezávisle řídit i poměrně rozsáhlé operace vzdušných sil a plnit stejnou roli, jakou dnes zastávají pozemní střediska CRC (Control and Reporting Center). Vedoucí roli při vývoji systémů AWACS, nebo také AEW&C (Airborne Early Warning&Control), hrají od počátku ozbrojené síly Spojených států, vlastní cestou se ale postupně vydaly i další země, jako například Rusko, Čína, Velká Británie, Švédsko či Izrael. Okruh výrobců těchto systémů však i nadále zůstává poměrně omezen, stejně tak jako počet uživatelů, což platí i pro evropský kontinent.

Text: Tomáš Soušek
Foto: autor, Jan Čadil, Boeing, NATO, RAF, Saab, IAI, TAI

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 9/2017, který vyšel 6. 9. 2017.

Obsah L+K 9/2017 naleznete - ZDE.

Knižné novinky