Výcvik nadzvukových letů ani Covid neomezil

Čeští stíhači, kteří jsou součástí pohotovostního systému NATO – NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO), budou od dubna v rámci mise Air Policing už počtvrté střežit vzdušný prostor Pobaltí, konkrétně budou operovat z Litvy. Ani nouzový stav, vyhlášený v České republice v loňském a předloňském roce, nijak bojový výcvik a výcvik pilotů spojený s překonáním nadzvukové rychlosti neomezil.

Čáslavská 21. základna taktického letectva musela v rámci vyhlášení nouzového stavu přijmout nová organizační opatření k zabezpečení výcviku – létalo se ve směnách a lidé byli rozděleni do skupin, aby se nepotkávali. Přesto se objem výcviku v nadzvukových letech nezmenšil.

Základní výcvik ve Švédsku, pak už doma

Všichni piloti letounů JAS-39 Gripen podstupují ve Švédsku základní výcvik. Během prvních zhruba 15 letů trénují obecné dovednosti jako létání podle přístrojů, ve skupině nebo akrobacii. Pokračovací, bojový a hotovostní výcvik do systému NATINAMDS pak probíhá u 211. taktické letky Čáslav. Tento výcvik je vždy koncipován od jednodušších úkolů k těm složitějším. Nejprve se létá za dobré viditelnosti, pak za ztížených podmínek v mracích, ve skupinách a nakonec se cvičí i vzdušné souboje. Po zvládnutí těchto dovedností následují QRA (Quick Reaction Alert) procedury, výcvik zákroků proti letounům v tísni či nekomunikujícím letounům a úkoly nadzvukového přepadu.

Výcvik letu v nadzvukové rychlosti

Nadzvukové létání je běžnou součástí výcviku pilotů Gripenů nebo záletu letounu po provedených předepsaný pracích. Pro letovody i piloty je nutné pravidelně cvičit zakročení na cíl nadzvukovou rychlostí, tzn., že pilot musí cíl rychle dostihnout. O nadzvukové rychlosti mluvíme tehdy, pokud je rychlost vyšší než 1 Mach (cca 1125 km/h). Pilota řídí letovodi z Centra řízení a uvědomování (CRC – Control and Reporting Centre). Představují pro něho pomyslnou pravou ruku a dávají mu pokyny, jakým kurzem letět, zda zrychlit, na jakou výšku vystoupat, kde se nachází cíl. Je rozdíl, zda se letoun pohybuje v podzvukových rychlostech nebo letí nadzvukovou rychlostí. Pilot při překonání hranice rychlosti zvuku nezažívá žádný význačný fyziologický vjem a i ovladatelnost a manévrovatelnost letounu je pořád stejná. Parametry navádění jsou ale v mnohém odlišné – jedná se o jiné rychlosti, poloměry zatáček, aby pilot udržel nadzvukovou rychlost.

Cvičné nadzvukové lety se provádí ve vyhrazených prostorech, které jsou omezeny blízkostí státní hranice. „Jediným prostorem, který je k tomuto výcviku předurčen, je prostor pod označením TRA 37. Pro představu, je to prostor o rozměrech cca 100 x 50 km,“ říká zástupce velitele 21. Křídla taktického letectva podplukovník Pavel Pavlík.

Meteorologové pomáhají zmírnit hluk

Nadzvukové lety se realizují jen v pracovních dnech vždy nad minimální stanovenou výškou, která je 11 km a maximálně do 22.00 hodin, výjimku tvoří pouze „ostrý“ zásah QRA. Jakmile totiž letoun překročí nadzvukovou rychlost, vznikne tlaková změna, která se šíří kuželovitě za letadlem všemi směry. V bodě, kde se kužel dotkne země, je slyšet rána, tzv. sonický třesk. Ten se nese za letounem v podstatě po celé trati letu, čím je letadlo níže, tím je rázová vlna intenzivnější. Nedílnou součástí předletového briefingu pilotů jsou meteorologické informace, které pomáhají sonický třesk minimalizovat. Při předpovědi se používá speciální software tzv. sonic boom, který dokáže vypočítat jakou rychlostí, směrem a výškou může pilot letět, aby co nejméně zatěžoval obyvatelstvo na zemi třeskem a hlukem.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text: kpt. Hana Havrdová, tisková a informační důstojnice 21. základny taktického letectva Čáslav /r
Ilustrační foto: autorka a Petr Soukop, 21. zTL

Knižné novinky