Největší nárůst ambicí ve schopnostech obrany za posledních 70 let, tak v říjnu 2020 hodnotil švédský ministr obrany Peter Hultqvist rozpočet ozbrojených sil na rok 2021, který tehdy předkládal parlamentu ke schválení. Nešlo ale o žádné překvapení, tento plán vycházel ze závěrů takzvané Bílé knihy, strategického koncepčního dokumentu pro období let 2021 až 2025, publikovaného již v květnu 2019. A i když se předtím dlouhá desetiletí prostředky vynakládané na obranu každoročně snižovaly, poměrně radikální změna přístupu má nyní ve Švédsku celospolečenskou, a tedy i politickou podporu.
Napadení Švédska nelze vyloučit
Vše souvisí s mezinárodní bezpečnostní situací, která se v poslední dekádě stala poměrně nestabilní, s obtížně předvídatelným vývojem. Švédsko zcela logicky jako největší hrozbu vnímá Ruskou federaci, jež už několikrát prokázala, že je schopna a ochotna použít vojenskou sílu k prosazení svých politických zájmů nejen v Evropě, ale i mimo ni, ať už jde o nasazení v Gruzii v roce 2008, anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 či vyslání vojsk do Sýrie v roce 2015. Rusko má přitom už dnes díky investicím do obrany vojenské schopnosti větší než jeho nejbližší sousedé na severu Evropy a v příštích létech je plánuje dále rozšiřovat.
Text: Tomáš Soušek
Foto: Jan Čadil, Försvarsmakten
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 12/2021, který vyšel 1. 12. 2021.
Obsah L+K 12/2021 naleznete – ZDE.