H-6 – Čínská hradba proti všem

Čínské bombardovací letouny H-6 představují jeden z nejdůležitějších typů v inventáři vzdušných a námořních sil asijské velmoci. Ačkoliv vycházejí z letitého sovětského typu Tupolev Tu-16, jejich kontinuální modernizace jim dodala schopnosti, kterými kromě USA a Ruska na světě nikdo nedisponuje. Bojově velmi schopné letouny posledních verzí H-6K, J a H-6N představují oprávněně zdroj obav okolních států.

Čínský letoun H-6 představuje licenční kopii sovětského bombardéru Tupolev Tu-16. Asijská země v rámci široce pojatého modernizačního programu hledala v padesátých létech nové typy vojenské letecké techniky, u nichž by mohla být splněna podmínka domácí výroby. Čína byla ochotna za své požadavky velkoryse zaplatit jak financemi, tak i nerostnými surovinami a dalšími komoditami, avšak s ohledem na tehdejší politické rozdělení světa musela pochopitelně hledat primárně v socialistických zemích. Sovětský svaz nabídl širokou spolupráci včetně příslibu licenční stavby stíhacích letounů MiG-15, dopravních An-2, bombardérů Il-28, vrtulníků Mi-4 a také těžkých bombardérů Tu-16.

U všech bylo dohodnuto, že si čínský průmysl osvojí jak stavbu draků, tak i pohonných jednotek. Pro asijské letecké továrny nemající zásadní zkušenosti s velkosériovou výrobu šlo o extrémně náročný úkol. K dohodě o výstavbě výrobní linky na Tu-16 došlo v březnu 1956, pouhé čtyři roky po vzletu prototypu a dva po uvedení bombardéru do služby u sovětského vojenského letectva. Ve své době byl tedy Tu-16 velmi moderním letounem, jehož výkony patřily mezi světovou špičku. Nadto pro Sovětský svaz „Šestnáctka“ představovala první velkosériový jaderný nosič, a právě tato schopnost stála za zájmem Číny, která kromě výstavby leteckého průmyslu usilovala i o sestrojení atomové pumy.

Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Ministerstvo Obrany ČLR

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 10/2021, který vyšel 29. 9. 2021.

Obsah L+K 10/2021 naleznete - ZDE.

Knižné novinky