Ocenění si dnes převzalo 17 osobností. Kříž obrany státu ministra obrany ČR Lubomír Metnar udělil sedmi vojákům, z toho šesti in memoriam. Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany ČR, jež je udělováno pouze mimořádně, převzaly čtyři osobnosti, z toho tři in memoriam. Šest osobností bylo vyznamenáno Záslužným křížem ministra obrany ČR II. a III. stupně.
„Mám radost, že se nám podařilo koronavirus zkrotit a pomalu se začínáme vracet k normálnímu životu. Můžeme si opět důstojně připomínat významná státní a resortní výročí, k nimž neodmyslitelně patří i tento slavnostní ceremoniál. A já vám tak mohu osobně předat vyznamenání,“ uvedl v projevu ministr Metnar.
Mezi oceněnými jsou váleční veteráni, kteří reprezentovali Českou republiku v zahraničních operacích. Za práci ministr poděkoval také historikům a dalším odborníkům, kteří seznamují veřejnost s klíčovými okamžiky naší armádní historie či se starají o vojenská pietní místa. „I vaše role je důležitá, neboť žádná armáda se neobejde bez svých tradic a svých hrdinů,“ podotkl a všem oceněným poděkoval za vše, co pro Českou republiku, její armádu či válečné veterány vykonali.
Češi dokážou improvizovat a pracovat nad rámec požadovaného
Plukovník ve výslužbě Mojmír Mrva byl vyznamenán Křížem obrany státu ministra obrany ČR. V armádě sloužil 36 let, zúčastnil se osmi zahraničních misí, z nichž pěti velel a stál u zrodu českých polních nemocnic. V zahraničí poskytoval zdravotní péči v bývalé Jugoslávii, Kuvajtu, Iráku a Afghánistánu. „Vyznamenání je pro mě v první řadě nečekaným šokem. S něčím takovým jsem po dvanácti letech mimo aktivní službu vůbec nepočítal. Velmi mě překvapilo a mile potěšilo,“ sdělil bezprostředně po ceremoniálu. Vyznamenání vnímá víc jako ocenění práce kolektivu, s nímž dlouhá léta polní vojenské zdravotnictví budoval. Čeští vojenští zdravotníci vždy měli a dodnes mají ve světě velice dobré jméno. Podle Mojmíra Mrvy to souvisí s českým naturelem: „Čech obecně, český voják i zdravotník je jedinec, který dokáže improvizovat a nasazovat svou duši a pracovní potenciál nad rámec všech požadovaných předpisů a směrnic. To nám vždy přinášelo – a doufám, že to bude platit i v budoucnu – pozitivní hodnocení.“
Oceněn byl také Petr Čornej, autor stovek odborných studií a desítek monografií z období pozdního středověku, zvláště husitství, z nichž mnohé znamenaly průlom v uvažování o této dějinné epoše. Jaký byl vůbec voják tehdejší doby a dnes? Voják středověku a raného novověku a ten současný nemají podle Čorneje samozřejmě mnoho společného, pokud jde o technickou výbavu. „Ale pochopitelně jsou zde určité duchovní a morální principy, které je spojují: Voják by měl být odvážný, statečný, čestný a zároveň prozíravý. A takto definoval středověkého rytíře už raný středovek a tyto charakteristické vlastnosti se poté přenášely na další vojáky.“
Z osobností, které se dnešních dnů nedožily, byly oceněny například generálmajor Oskar Starkoč, člen protinacistického odboje, který byl po roce 1948 komunisty perzekvován nebo letci RAF Karel Balík, Bohumil Horák či Tomáš Kruml. Za svoje rodiče, maminku Marii Pětrošovou Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany ČR a otce Františka Příborského Kříž obrany státu ministra obrany ČR převzala jejich dcera, Milena Ručková. Marie Pětrošová byla členkou protinacistického odboje a převáděla příslušníky čs. armády do Polska. V roce 1939 byla uvězněna a podrobena krutým výslechům i přesto, že byla v jiném stavu. Zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück. Otec František Příborský odešel krátce po okupaci 1939 do Polska a organizoval přechody čs. vojáků přes hranice. Bojoval ve Francii a poté byl evakuován do Velké Británie. Jako příslušník Čs. samostatné obrněné brigády byl těžce raněn u Dunkerku.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Ministerstvo obrany ČR
