MENU

Význam dělostřelectva se ani po 75 létech nemění

Váleční veteráni v čele s generálmajorem Miloslavem Masopustem si v pátek před budovou Generálního štábu v pražských Dejvicích připomněli 75. výročí bojů u Jasla. Boj pěti dělostřeleckých pluků u tohoto polského městečka představuje největší a nejúspěšnější operaci v celé historii našeho dělostřelectva.

Jak vlastně vypadalo tehdejší dělostřelectvo a jak se liší od toho dnešního?
„Největší rozdíl je v počtu lidí i techniky,“ říká plukovník gšt. Milan Kalina, velitel 13. dělostřeleckého pluku. Tehdy se dělostřelectvo 1. čs. armádního sboru skládalo z šesti dělostřeleckých oddílů a disponovalo desítkami kanónů a houfnic. Dnes 4. a 7. brigádní úkolové úskupení podporují dva dělostřelecké oddíly – 131. a 132., které najdeme v Jincích. Vybaveny jsou samohybnými kanónovými houfnicemi DANA (152 mm, vz. 77), průzkumnými prostředky a dělostřeleckými lokátory.

„Od druhé světové války se změnil způsob válčení i typ konfliktů. Klasické konvenční konflikty sice stále existují, vedle nich se ale objevily asymetrické. To byl jeden z důvodů, proč se stavy snížily,“ podotýká plukovník gšt. Kalina.

Co se naopak nezměnilo vůbec, je podstata dělostřelectva – a to je palebná podpora mechanizovaných jednotek. Stručně řečeno, vyřazování cílů palbou z děl či houfnic dokáže ušetřit živou sílu, která by je musela likvidovat ručními zbraněmi.

„V našich současných možnostech je poskytnout dělostřeleckou palebnou podporu pěchotě až na vzdálenost 20 kilometrů, navíc za každého počasí. Déšť, sníh, vítr, blesky či mlha – tedy vše, co nevyhovuje letounům, dělům nečiní zásadní potíže,“ vyzdvihuje přednosti plukovník Kalina.

Díky kolovému podvozku, na němž jsou houfnice DANA posazené, může dělostřelectvo rychle měnit svá palebná postavení, aby se vyhlo nepřátelské palbě či následovalo manévr podporovaných jednotek. Zkušenosti z Afghánistánu například také ukázaly, že zatímco dělostřelci dokáží zajistit palebnou podporu do několika minut, letectvo potřebovalo nejméně čtvrt hodiny.

Děla či houfnice samozřejmě nemohou existovat bez speciálních systémů pro dělostřelecký průzkum. Česká armáda je vybavená dělostřeleckým radiolokátorem ARTHUR, který má dosah v řádu až čtyř desítek kilometrů, dokáže sledovat dráhu vypálených nepřátelských granátů a zároveň okamžitě spočítat polohu nepřátelských děl, na něž se pak zacílí odvetná palba.

Budoucnost – přezbrojení na děla ráže NATO
Nejen konflikt na Ukrajině ukázal, že dělostřelectvo ani v dnešní době nesmí být opomíjeno. Modernizace toho českého je tedy naprosto nezbytným krokem pro to, abychom v této odbornosti nezaostávali.

Ministerstvo obrany proto v tomto roce plánuje nákup děl ráže 155 milimetrů (tedy ráže používaná v rámci NATO), která nahradí výzbroj ještě sovětské provenience. Výhodou bude nejen výzbroj kompatibilní s aliančními partnery, ale také nesrovnatelně vyšší výkon. „Taková děla mají minimálně dvojnásobný dostřel oproti systému DANA, jsou rychleji připravena k palbě, disponují širokým spektrem druhů munice a řadou dalších schopností,“ uzavírá velitel 13. dělostřeleckého pluku.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text: Armáda ČR ve spolupráci s kpt. Martinem Sůvou /r
Foto: 13. dělostřelecký pluk Jince, Armáda ČR

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.