MENU

Taktické rakety Luna a Točka v ČSLA

Do počátku šedesátých let se Československá lidová armáda připravovala pouze na obranu proti jaderným zbraním. Až poté se stala možným aktivním aktérem jaderné války. V roce 1961 se totiž Sovětský svaz rozhodl dodat ČSSR jak operačně taktické tak i taktické rakety.

Taktické rakety byly určeny pro údery jadernými hlavicemi například na nepřátelská uskupení vojsk ve vzdálenosti od 30 do 100 kilometrů. Kromě operačně taktických raket R-11M hodlal SSSR dodat ČSLA i taktické raketové nosiče pro vševojskové divize 3R-9 Luna. Záměr byl potvrzen na moskevském zasedání Politického poradního výboru Varšavské smlouvy v březnu 1961. Dne 30. srpna 1961 podepsaly obě strany Dohodu o dodávkách speciálního materiálu ze SSSR do ČSSR pro léta 1961-1965. Tak bylo rozhodnuto o vyzbrojení ČSLA taktickými raketami. První užívaným typem se stala taktická raketa R-65 Luna M, v kódu NATO Frog 7.

Vývoj a vlastnosti taktické rakety R-65 Luna M
Raketa Luna (v kódu NATO Frog), byla v Sovětském svazu vyvíjena již od padesátých let. Ačkoliv slovo Frog znamená v angličtině žábu, jde v tomto případě o zkratku výrazu Free Rocket Over Ground (neřízená pozemní raketa). Prostředek obdobného druhu znamenala na straně NATO raketa typu M-31 (MGR-1A) Honest John. Podle údajů NATO bylo postupně v Sovětském svazu vyvinuto celkem sedm verzí této rakety, označovaných v kódu NATO jako Frog 1 (ruské označení 3R-2 Filin), Frog 2 (3R-1 Mars), Frog 3 (3R-9 Luna), Frog 5 (3R-10 Luna 2), Frog 7A (3R-11 Luna M) a Frog 7B.

Raketa 3R-2 Filin (Frog 1) byla nasazena do služby roku 1955 a nesla jadernou hlavici první generace. Dolet činil 25 km a jako mobilní odpalovací zařízení sloužil stejně jako u rakety R-11M (Scud) upravený těžký tankový podvozek IS-3.

Raketa 3R-1 Mars (Frog 2) se dostala do služby rovněž roku 1955. Měla menší rozměry a hmotnost a nesla jadernou hlavici o hmotnosti 565 kg. Doletěla na vzdálenost 18 km. Mobilním odpalovacím zařízením se stal, stejně jako u následujících verzí „Luna a Luna 2, upravený podvozek plovoucího lehkého tanku PT-76.

Další verze s označením 3R-9 Luna (Frog 3) se dostala do služby roku 1961. Ačkoli se jednalo o raketu lehčí, dokázala doletět již do vzdálenosti 45 km a bojová hlavice obsahovala vysoce explozivní konvenční náplň o hmotnosti 358 kg. Jednostupňová raketa měla dvoukomorový motor na tuhé palivo (2x 3 zrna nitrocelulózového prachu o celkové váze 838 kg). Palivo vyhořelo za asi 4,2 sec. a dávalo raketě rychlost 767 m/s. Let stabilizovala rotací motoru o dvanácti tryskách a čtyřmi stabilizačními plochami.

Raketa 3R-10 Luna 2 (Frog 5) se dostala do služby v Sovětské armádě roku 1963. S většími rozměry a doletem 32 km unesla jadernou bojovou hlavici o hmotnosti 503 kg a síle 20 100 kilotun.

A konečně raketa 3R-11 Luna M (Frog 7) byla zavedena v roce 1965. Měla dvě varianty, od konce šedesátých let nesoucí označení R-65 (Frog 7A) a R-70 (Frog 7B). Celý zbraňový systém nesl označení 9M21/9M52. Motor na pevné palivo dával raketě rychlost 1,2 km za vteřinu. Cíl obsluha zaměřovala a přednastavila před startem. Přesnost zásahu dosahovala odchylky údajně 700 metrů, ovšem ve skutečnosti to muselo být asi až 2000 metrů. Raketa 3R-11 Luna M (Frog 7) se poprvé představila veřejnosti 7. listopadu 1967 na přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě.

Celý článek, který naleznete v časopise Hobby Historie číslo 36, dále pokračuje částmi nazvanými Rakety Luna v ČSLA; Taktická mobilní raketa OTR-21 Točka, v kódu NATO SS-21 Scarab; 9 K79 Točka v Československu. Autor nabízí také tabulku srovnání dat různých verzí rakety Frog. A samozřejmě součástí článku jsou i fotografie VHÚ, Vladimíra Mohyly a autora.

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.