Přednáška začíná v 18.30 v sále 2D, potrvá zhruba hodinu a půl a vstup na ni je zdarma. Součástí přednášky bude také křest Tomkovy nové knihy, která se věnuje právě roli armády na konci 80. let a na počátku 90. let 20. století.
Přednáška je součástí Festivalu HYB4 Samet 2019, což je cyklus nejrůznějších akcí začínající v pondělí 11. listopadu a končící v neděli 17. listopadu, přesně v den 30. výročí počátku pádu komunismu v tehdejším Československu.
Festival v sobě zahrnuje přednášky, debaty, výstavy, filmy, divadelní představení či literární večery. Jednotlivé akce najdete na stránkách Kampusu Hybernská. Celý týden oslav osvobození od totalitního režimu pak zakončí průvod Sametového posvícení.
Součástí Tomkovy přednášky o roli ČSLA v době Sametové revoluce bude také křest jeho nové publikce, která se danému tématu věnuje v širší rovině. Kniha nese název Československá armády v čase Sametové revoluce s podtitulem Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Kniha je doplněna také organizačními i personálními strukturami a životopisy klíčových osobností v jednotlivých obdobích.
Prokop Tomek o úloze armády v roce 1989 a svém výzkumu na toto téma mimo jiné soudí:
„Účast Československé lidové armády na dění v listopadu 1989 stála dosud spíše mimo hlavní oblast zájmu. Největší pozornost vzbuzovala možnost použití armády k potlačení demokratického hnutí uvnitř státu. Na druhou stranu se v armádě objevily i široké a spontánní projevy podpory listopadovému společenskému pohybu. Byly něčím zcela novým, nečekaným a do té doby v podstatě nepředstavitelným. Kromě politických protestů se začaly projevovat i mnohé neřešené a potlačované problémy, zejména v sociální oblasti. Armáda, dvousettisícová a těžce ozbrojená organizace, považovaná za jednu z hlavních opor režimu, zůstala během společenských změn jako celek pasivní a jakoby mimo hlavní dění i jakoby mimo zájem Občanského fóra. Přesto i armádu čekaly zásadní a předtím nečekané změny.“
O tématu své knihy Československá armády v čase Sametové revoluce pak Prokop Tomek říká:
„Kniha by mohla být užitečná nejen pro zájemce o vojenskou historii, ale i o politické dějiny Československa. Jádrem je rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992. Vojenské aspekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány. Tématem není jen samotný organizační vývoj, ale i vnitřní stav armády v přelomovém roce 1989, měnící se postavení armády v probouzející se společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na přípravu reforem, či první dílčí stažení Střední skupiny sovětských vojsk.
V listopadu a prosinci 1989 stojí za pozornost nejen diskutované přípravy na vojenský zásah ale i reakce na společenský pohyb uvnitř vojenských útvarů a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila jen pomalu. Došlo ale na zkrácení vojenské služby, zavedení služby alternativní a na jiné významné politické i humanizační reformy. Nový byl zájem veřejnosti, médií i různých zájmových skupin o dění kolem armády.
Tři roky změn ČSLA (ČSA) měly několik rovin. V první řadě šlo o transformaci totalitní armády na demokratickou. Potom to bylo nalezení nové struktury a úlohy armády v měnící se společnosti ale i Evropě a světě – na to ale nakonec nezbyl ve společném státě již čas. Poslední rovinou bylo hledání národnostní a teritoriální rovnováhy a konečně rozdělení ozbrojených sil v důsledku rozdělení Československa.
K celkovému obrazu patří i definitivní stažení sovětských vojsk ze země, rozpuštění Varšavské smlouvy či počátky zahraničních misí. Obsah uzavírá dění v přelomovém roce 1992, redislokace a přípravy na rozdělení státu i armády.“
Odkaz na stránky Kampusu Hybernská a informace o přednášce naleznete také – ZDE. Facebookový odkaz je – ZDE.
Publikaci si můžete objednat na webu Magnet Press.
Text: Vojenský historický ústav Praha /r
