Původní expozice realizovaná ve spolupráci Vojenského historického ústavu Praha a výstavní agentury Menhir byla otevřena u příležitosti 55. výročí dislokace chemického vojska v Liberci v roce 2007. S nápadem na revitalizaci stávající expozice přišli příslušníci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec na jaře 2018 v souvislosti s blížícím se jubileem 100. výročí založení plynové služby, předchůdkyně dnešní chemické služby.
Realizace nového posádkového muzea, jak se již stalo pravidlem, se ujali příslušníci Odboru zahraničních aktivit VHÚ Praha (OZAKP) nprap. Leoš Krejča a ak. mal. Pavel Holý. Vzhledem k poměrně krátkému časovému období, které bylo určeno k revitalizaci původní expozice, se rozhodli jít cestou pouze částečné rekonstrukce s tím, že expozice bude rozšířena i do přilehlé chodby, kam se rozhodli umístit na tzv. drátěném programu velkoformátové panely mapující ve zkratce celou bohatou historii chemického vojska od jeho počátků v roce 1919.
Autorem textů, jež vycházejí z již zmiňované výstavy v Praze 6 na Vítězném náměstí, před Generálním štábem Armády České republiky, je kurátor sbírek chemického materiálu VHÚ Praha Zdeněk Polčák. Ten je rovněž autorem panelu o historii chemického vojska, který je umístěn uprostřed rozsáhlé fotografické mozaiky umístěné v čele výstavní místnosti a tvořené velkoformátovými fotografiemi z různých období a rozličných událostí „chemiků“ naší armády. Grafickou podobu ji společně vtiskli dva autoři – Pavel Holý a stálý spolupracovník VHÚ Praha, grafik Zdeněk Mareš.
Z původní expozice zůstalo zachováno její chronologické členění. Právě to přináší poznání, jak mnoho se chemická služba vyvinula a proměnila, kam až ve svých možnostech pokročila, jaký progres zaznamenala. A především, jak v posledních letech nové technologie tuto službu mění přímo před očima.
Odvážně navržená barevná kompozice obou místností vychází z barev znaku 31. prchbo – tedy červené a žluté, které byly pro umocnění atmosféry doplněny o černou barvu. Do černé se oděly strop i podlaha, zatímco výstavní vitríny byly přemalovány na červeno, respektive na žluto. Rovněž původní šedé rolety byly vyměněny za žluté. Účelem této barevné kompozice bylo zprostředkovat návštěvníkům pocit, jaký mohli zažívat vojáci v zákopech první světové války v bitvě u belgického města Ipry v roce 1915, kde byl prvně použit bojový chemický plyn, který později podle tohoto města dostal název Yperit.
Připomínkou této události je úryvek z básně „Dulce et decorum est“ anglického spisovatele Wilfreda Owena (1893-1918), účastníka první světové války, který se nachází nad vchodem do menší expozice věnované vývoji ochranných masek:
Muži spali za chůze. Mnozí poztráceli boty.
Belhajíce, táhli se dál, za sebou krvavé stopy.
Zchromlí, slepí, zmořeni únavou, hluší k veškeré hrůze.
Za nimi měkce dopadl plynový granát.
Plyn! PLYN! Chlapi, rychle! – Mumláme ve zmatku.
Na poslední chvíli pod maskou zadržujeme dech.
Kdosi nepřestává křičet, sípá v křeči.
Zmítá se a dusí se jak v plamenech.
Expozice bude přístupna v rámci komentovaných prohlídek organizovaným skupinám a exkurzím z řad široké veřejnosti. Jistě tak přispěje k většímu povědomí o dějinách chemické služby a prohloubí zájem o pozoruhodnou historii českého a československého chemického vojska.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Vojenský historický ústav Praha /r
