Berlín 1936 a účast československých letců

Letos v létě uplynulo již 80 roků od jednoho z největších úspěchů, jakého českoslovenští letci v meziválečném období na mezinárodním kolbišti dosáhli. Přesto však „Berlín 1936“ stále stojí tak trochu ve stínu „Curychu 1937“.

Letošní „kulatiny“ jsou jistě tou nejvhodnější příležitostí k alespoň letmému připomenutí tehdejších výkonů čs. letců i jejich letounů.

Hitlerova Olympiáda XI. letní olympijské hry, které proběhly v Berlíně ve dnech 1. - 16. srpna 1936, se měly stát sportovním i propagandistickým triumfem nacistického Německa. Hitlerova říše, na jejíž pověsti již ulpěla řada nepěkných šrámů, se v nich snažila sama sebe prezentovat jako velká, dynamická, spořádaná, mírumilovná, organizačně, technicky i sportovně nanejvýš vyspělá země. Berlínské hry tedy nemohly nebýt gigantické a pompézní. Zúčastnilo se jich dohromady 3963 sportovců ze 49 zemí, což byl nový rekord v historii olympijských her (nejvíce medailí nasbírali také němečtí soutěžící). Byl postaven obrovský olympijský stadion pro sto tisíc diváků a mnoho dalších sportovišť. Poprvé v olympijské historii byly hry živě vysílány v televizi. Proslulá „vůdcova“ filmařka Leni Riefenstahlová během her natočila působivý dvoudílný snímek Olympia, první dokumentární film o olympijských hrách vůbec. Použila v něm mnoho novátorských, dodnes s úspěchem používaných, filmařských postupů, ale na druhou stranu vzbudila určité kontroverze, protože film má také výrazný politický kontext.

Hitler viděl ve hrách příležitost k šíření ideologie nacionálního socialismu a propagaci nadřazenosti árijské rasy. Židovským sportovcům z Německa účast zakázal (přestože se tak připravil o několik favoritů). A oficiální list nacistické strany Völkischer Beobachter před zahájením her brojil proti účasti židovských sportovců vůbec. Nakonec v obavách z bojkotu berlínských her ze stran velmocí nacistické vedení muselo ustoupit a ukázat přívětivější tvář. Z olympijské vesnice Wustermark na západním předměstí a dalších frekventovaných míst byly po dobu her odstraněny antisemitské nápisy typu „Židům vstup zakázán“ (nic to ovšem nezměnilo na tom, že několik zahraničních židovských sportovců olympiádu individuálně bojkotovalo). O to více všude vlálo vlajek s hákovým křížem a dalších nacistických symbolů. Dva týdny před zahájením her byli za účelem „vyčištění“ hlavního města Třetí říše pozatýkáni všichni berlínští Romové a převezeni do „speciálního tábora“ v Marzahnu na východním okraji Berlína.

Vědomi si své technické vyspělosti v letectví, usilovali němečtí pořadatelé také o zařazení několika leteckých disciplín přímo do programu her. To se jim tak úplně nepodařilo. Prosadili do nich jen plachtění, v němž tehdy představovali světovou špičku. Ostatní letecké soutěže proběhly v hlavním městě nacistického Německa bezprostředně před zahájením her, tedy ne „v jejich rámci“, ale „u příležitosti“ (anläßlich) konání her. Po dohodě s Olympijským výborem je organizoval Aeroklub von Deutschland.

Pokud se tedy někdy uvádí, že českoslovenští letci tehdy úspěšně soutěžili na berlínských olympijských hrách, není to zcela přesné, a to i navzdory tomu, že některé letouny byly olympijskými kruhy označeny. Přestože se několik z nich umístilo na „medailových“ místech, nikdo z nich také oficiální olympijskou medaili nezískal („pouze“ stříbrné poháry, mísy a jiné trofeje). Ovšem účastníci, zvláště ti, kteří v leteckých soutěžích excelovali, tuto skutečnost příliš nepřipomínali.

Jiří Rajlich

Foto v článku: VHÚ Praha, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Letectví, Centropress, Ing. arch. Štefan Androvič (†), pplk. Ing. Michal Dub, Ph.D., Miroslav Fiala (†), Patrick Hertel, Marcel Kareš, PhDr. Vladimír Karlický (†), Ing. Jan Krumbach (†), PhDr. Ivo Pejčoch, Ph.D., JUDr. Jiří Sehnal, Ing. Josef Studený a sbírka autora

Text k fotografii: Kbely 7. srpna 1936 po návratu z Berlína. Slavné uvítání por. Nováka, který získal třetí místo, a prap. Širokého, jenž skončil druhý. Vpravo vedoucí výpravy mjr. Hess, vlevo jeden ze dvou náhradníků, rtm. Holubec. Za ním kpt. Fuksa s npor. Polmou.

Více se dočtete v Hobby Historie č. 35 na str. 4 až 22.

Knižné novinky