Ostatky kardinála Berana přepraveny do ČR

V pátek 20. dubna přesně v osmnáct hodin a šest minut přistál armádní letoun Airbus A319CJ na dráze kbelského letiště s tělesnými ostatky kardinála Josefa Berana na palubě. V tu chvíli se celou Českou republikou na jeho počest rozezněly zvony. Repatriace kardinála Josefa Berana do vlasti je významným aktem nejen pro církev, ale pro celý národ. Po padesáti letech se tak naplní jeho poslední vůle.

Návratu ostatků kardinála Berana přihlíželi zástupci Arcibiskupství pražského v čele s kardinálem Dominikem Dukou a čeští a moravští biskupové. Českou republiku zastupoval předseda Senátu Milan Štěch. Slavnostního aktu se za resort obrany zúčastnila ministryně obrany Karla Šlechtová, která na rakev s ostatky položila symbolickou červenou růži. „Bylo mi velkou ctí přivítat opět doma takovou osobnost, jakou kardinál Beran byl a zůstane. Jeho návrat je pro celou naši zemi neopakovatelnou událostí,“ řekla ministryně obrany Karla Šlechtová.

Armádu reprezentoval náčelník Generálního štábu armádní generál Josef Bečvář. „Výrazná osobnost Josefa kardinála Berana je úzce spojena s vojenskou duchovní službou. V roce 1947 byl arcibiskup Josef Beran armádním ordinářem katolíků čs. branné moci a stál v čele vojenského duchovenstva,“ zdůraznil armádní generál Josef Bečvář.

Čechy krásné, Čechy mé
Po vynesení rakve z letadla a uložení na katafalk zazněla píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela také Beranův návrat z koncentračního tábora. Krátkou modlitbu pronesl vojenský kaplan plukovník Jaroslav Knichal.

Po společném zpěvu státní hymny byla rakev naložena do pohřebního vozu a odjela směrem do dejvického Arcibiskupského semináře. Později večer zamířila do Strahovského kláštera, kde Královská kanonie premonstrátů uctila památku kardinála Berana veřejně přístupnou modlitební vigilií.

Rakev vystavena tři dny
Ostatky kardinála zůstaly v bazilice přes noc a v sobotu vyrazilo procesí s ostatky směrem na Hradčany. V katedrále sv. Víta se uskutečnila mše a po ní byla rakev s ostatky kardinála vystavena po tři dny k veřejné úctě. Po večerní bohoslužbě 23. dubna byla uložena v katedrále do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Armáda mimo přepravu zabezpečila také účast jednotky Čestné stráže AČR a Ústřední hudby AČR z Posádkového velitelství Praha. Pohřební vůz s ostatky opustil kbelské letiště v doprovodu motocyklové jednotky Hradní stráže krátce po přistání.


- Kardinál Josef Beran se narodil roku 1888 v Plzni. Po maturitě odešel studovat teologii do Říma, kde získal doktorát. Po studiu se vrátil do České republiky, kde působil jako katecheta, pedagog či ředitel škol Kongregace chudých školských sester de Notre Dame a aktivně vykonával pastorační činnost.
- Po nastolení protektorátu Čechy a Morava se o rektora Berana začalo intenzivně zajímat gestapo kvůli odporu vůči nacistické ideologii a působení před záborem Sudet. Roku 1942 byl převezen do pankrácké věznice a nakonec skončil v koncentračním táboře Dachau a Mauthausen.
- V roce 1945 se Beran vrátil zpět do vlasti, o rok později přijal biskupské svěcení a zároveň byl při této příležitosti intronizován. V listopadu 1946 ho papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem pražským. Po únoru 1948 se však Beran odmítl podřídit komunistům a exkomunikoval ty, kteří s komunisty spolupracovali. Po roce 1949 byl protiprávně internován Státní bezpečností na různých místech Československa. Nejprve v Arcibiskupském paláci na Hradčanech, pak mimo Prahu. Během internace byl neustále sledován a šikanován. V únoru 1948 se jako nejvyšší představitel katolické církve vymezil vůči nastupující totalitní moci, od roku 1949 byl držen v „domácím vězení“.
- Roku 1965 byl jmenován kardinálem. Po složitých jednáních se Svatým stolcem nabídl stát Beranovi odlet do Říma na slavnostní jmenování kardinálem, ale bez možnosti návratu. V zájmu života církve v Československu nakonec přinesl i tuto oběť, přijal „dobrovolně“ osud vyhnance a 19. února 1965 odletěl do Říma. Pozemská pouť kardinála Berana skončila 17. května 1969.
- Charizmatického Berana se režim bál i po smrti. Nepovolil převezení jeho ostatků do Prahy z obavy, že by obřad vyvolal občanské nepokoje větších rozměrů než v případě Jana Palacha. Papež Pavel VI. rozhodl, že bude arcibiskup pražský metropolita a primas český Josef kardinál Beran pohřben mezi papeži v kryptách baziliky sv. Petra v Římě.
- I přes snahu komunistických ideologů neupadl kardinál Beran v zapomnění. Stal se symbolem věrnosti, lásky a pokory. V roce 1998 byl započat proces jeho beatifikace.
- Převoz ostatků povolil počátkem letošního roku papež František. Ve svatopetrské bazilice bude na trvalou památku kardinála Berana zřízena pamětní deska. Dočasný hrob ve Vatikánu bude zrušen a deska z něj by měla spočinout v Plzni, rodišti kardinála Berana.

Na další snímky a video se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Zuzana Špačková, 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely via Ministerstvo obrany ČR /r

Knižné novinky