Bohumil Liška se nikdy nesmířil s okupací země, proto se rozhodl v létě 1939 opustit domov, aby se přes Polsko přesunul dál na západ. Zde se krátce ujímá velení první čs. letecké jednotky. Po pádu Polska je zatčen sovětskými orgány a na dva dlouhé roky internován do sibiřských gulagů. Díky svým skvělým znalostem historie posiloval víru v lepší časy mezi vězněnými vojáky besedami, přednáškami i rozšiřováním písemných pojednání. Měsíce utrpení končí až po zásahu naší exilové vlády v Londýně. Po propuštění se Bohumil Liška vydal na dlouhou pouť do Velké Británie. Hned po přistání v Glasgow v červenci 1941 byl přijat do služeb Britského královského letectva RAF a jako velitel osádky bombardovacího letounu Wellington z 311. čs. bombardovací peruti se zúčastnil mnoha náletů na strategické cíle v okupované Evropě. V roce 1943 byl major Liška odvelen přes Kanadu a USA na nové působiště na Bahamských ostrovech. Na této letecké základně vykonával funkci styčného důstojníka a vedl výcvik pilotů. Uznání se mu zde dostalo i od bahamského guvernéra vévody z Windsoru – dřívějšího anglického krále Edwarda VIII. Poslední rok války potom pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně.
Po návratu do Československa v srpnu 1945 je povýšen do hodnosti plukovníka letectva a stává se velitelem leteckého dopravního pluku v Praze. Únor 1948 však znamená začátek pronásledování západních letců. Plukovník Liška je propuštěn z armády a degradován na vojína, následně je 20. dubna 1949 zatčen. „Dnešního dne ve 3 hodiny ráno odváželi Bohouška do Hradce. Prohlídka tří osob trvala od ½ 10 hod. večerní do 3 hod. ráno. Nenalezli ničeho. Snad to byla jen záminka. Věřím, že čas vše vysvětlí,“ vzpomíná ve svém deníčku Růžena Lišková. Její manžel mezitím snášel dva roky duševní a fyzické utrpení, výslechy a samotky ve věznici Mírov. I zde se svým charakterem, skromností a čestností stal oblíbeným mezi spoluvězni. Po propuštění a vystřídání několika zaměstnání i těžkém úrazu v cihelně, odešli manželé Liškovi v roce 1960 do Ostravy, kde pracovali až do roku 1966 jako dělníci v železárnách. Životní pouť hrdiny, plukovníka letectva Bohumila Lišky, skončila po dlouhé nemoci a velikém utrpení 27. listopadu 1969. Krátce před svou smrtí byl rehabilitován a částečně odškodněn. Řadu tajemství, snad i včetně okolností smrti svého přítele Jana Masaryka, si však vzal s sebou do hrobu na hřbitově ve Staré Pace, kde má na prostém náhrobku vytesán nápis Per Ardua Ad Astra.
Vyznamenání:
Čs. válečný kříž 1939
Čs. medaile Za chrabrost
Čs. medaile Za zásluhy I.st.
Pamětní medaile čs. zahraniční armády se štítkem VB
The 1939-1945 Star
Atlantic Star
Defence Medal
War Medal
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: kpt. Jindřiška Budiková, TID 22. základny vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou /red
