Pamětní deska letci RAF Karlu Janštovi

Ministryně obrany Jana Černochová včera odhalila pamětní desku letci a palubnímu střelci 311. československé bombardovací perutě RAF Karlu Janštovi. Stalo se tak v předvečer 110. výročí jeho narození. Pocty se Janštovi dostalo na domě v pražské Žitné ulici číslo 32, kde dlouhá léta žil a ve věku 73 let v roce 1986 i zemřel.

Aktu se zúčastnila i jeho dcera Jana Zachová, radní pro oblast kultury Městské části Prahy 2 Jaroslav Šolc, vrchní velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Petr Čepelka, ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek a další hosté.

Účastník bitvy o Británii a člen Cizinecké legie Karel Janšta kombinoval vojenskou kariéru s dráhou československého politika. V roce 1943 jej prezident Edvard Beneš jmenoval členem Státní rady v Londýně, kde jako jediný zástupce zahraniční armády zastával funkci předsedy branného výboru. Nebýt února 1948, kdy se komunisté chopili v zemi moci, patrně by se stal ministrem národní obrany. „Karel Janšta je důkazem, že si i v dnešní době můžeme připomínat hrdiny, kteří toho tolik pro naši vlast udělali. A nenechme si namluvit, že jsme neměli dost hrdinů, vždycky jsme jich měli dost. Bohužel jen zločinný komunistický režim se snažil, aby jména těchto lidí navždy z našich pamětí vymizela, což se mu díkybohu nepodařilo,“ uvedla mimo jiné ve svém projevu ministryně obrany Jana Černochová.

Připomněla, jak se minulý režim k letcům sloužícím v RAF zachoval. Komunistický puč pochopitelně ovlivnil i osud Karla Janšty. „Místo toho, aby si dál užíval vůně leteckého benzínu a pokračoval v působení u armády Československé republiky, tak z ní byl odejit. Musel se živit jako asfaltér v komunálním podniku hlavního města Prahy, což je opravdu ostudné. Dnešní odhalení pamětní desky slouží jako memento doby minulé i jako poučení, abychom se některých věcí už nadobro vyvarovali,“ doplnila ministryně Černochová.

Nálety nad Německem

Rodák z Troubska byl po ukončení leteckého vzdělání v červenci 1936 zařazen jako polní letecký střelec-radiotelegrafista na letiště Praha k leteckému pluku 6. Po německé okupaci odešel ilegálně přes Maďarsko a Francii do Anglie, kde se od září 1940 zapojil do bojových úkolů 311. československé bombardovací perutě RAF. Osobně se zúčastnil 37 náletů nad Německem, mimo jiné nad Hamburkem, Brémami, Kolínem nad Rýnem či Drážďanami. Odlétal 200 bojových hodin, poté jako instruktor cvičil ve střelbě další posádky. Byl zakladatelem Společnosti Štefanikova fondu pro pozůstalé členy československých letců.

Nesouhlasil s orientací na SSSR

Z armády odešel v roce 1952, neboť nesouhlasil s jednostrannou orientací na SSSR. Až do důchodu pak pracoval jako asfaltér. Komunisté ho připravili i o obchod s květinami, který vlastnil na Národní třídě. Rehabilitace se dočkal v roce 1991, kdy byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka. „Tatínek byl neuvěřitelně silnou osobností, která uměla být i ve zlých časech optimistická. Za odhalení desky by byl rád. Jde totiž o uznání bombardovacích letců, kteří jsou trochu zastíněni slávou stíhacích es,“ uvedla Jana Zachová, dcera Karla Janšty.

Autorem odhalené pamětní desky je akademický sochař Petr Císařovský.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text: Petr Třešňák a MO ČR /r
Foto: Jan Schejbal, Ministerstvo obrany ČR

Knižné novinky