Krakovská konference s přispěním VHÚ Praha

Dne 11. října 2022 proběhla v polské Vratislavi mezinárodní vědecká konference věnovaná počátkům československého zahraničního odboje v Polsku v roce 1939 nazvaná „Polsko-czechosłowacka wspólpraca wojskowa w 1939 roku“. Hlavním organizátorem byl vratislavský Institut paměti národa, v jehož prostorách na ulici Długosza 48 konferenční jednání proběhlo. Na české straně byl spolupořadatelem Vojenský historický ústav v Praze.

Na konferenci zaznělo celkem devět příspěvků. Hned na úvod hovořil historik Jiří Plachý z VHÚ, který se věnoval vzniku a několikaměsíční existenci československé vojenské jednotky na polském území (Dzieje Legionu Czechów i Słowaków w Polsce). Pokračoval Stanislav Kokoška z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se věnoval českému odbojovému hnutí a jeho kontaktům na Polsko v jarních a letních měsících roku 1939 (Ruch oporu w Protektoracie Czechy i Morawa a zbliżająca się wojna). Pavel Kreisinger z University Palackého v Olomouci na něj navázal s dalším zpravodajským tématem, a sice spoluprací Moravcovy londýnské zpravodajské skupiny s polskou vojenskou rozvědkou (Emigracyjny ośrodek wywiadu czechosłowackiego w Londynie i jego kontakty z polskim Oddziałem II. Działalność majora Josefa Bartíka), čímž uzavřel první dopolední blok.

Dějinami „tajné války“ se na začátku druhého bloku zabýval i Milan Vyhlídal působící na brněnské Universitě obrany. Jeho příspěvek byl zaměřen na zpravodajské aktivity českého odboje, především na činnost zpravodajské skupiny „Tři konšelé“ (Działalność wywiadu czeskiego w Protektoracie Czechy i Morawa i jego kontakty z Polską). Jiří Rajlich z VHÚ hovořil o činnosti československých letců, z nichž část nikoliv nepodstatná byla již před vypuknutím války přijata do řad polského letectva. Zvláštní pozornost ve svém příspěvku věnoval osobě jednoho z nejúspěšnějších účastníků Bitvy o Británii Josefa Františka (Josef František i lotnicy czechosłowaccy w Polsce). Poslední přednášku druhého bloku proslovil Martin Posch z Historického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě (SR). Ten zaměřil pozornost na slovenské vojáky, resp. letce působící v řadách čs. odboje v Polsku s důrazem na pestré životní osudy pilota Imricha Gablecha (Imrich Gablech i wojskowi słowaccy w Polsce).

Poslední, třetí blok konference zahájil Dariusz Dąbrowski z vratislavského IPN. Ten se československo-polským vztahům v tomto období věnuje dlouhodobě a byl hlavním organizátorem tohoto vědeckého setkání. S jeho knihou „Polská republika a otázka Podkarpatské (Zakarpatské) Rusi 1938–1939“, která vyšla překladu Petrušky Šustrové v Ústavu pro studium totalitních režimů, se mohou od loňského roku, kdy vyšla, seznámit i čeští čtenáři.

První ze dvou příspěvků, které Dariusz Dąbrowski na konferenci přednesl, byl věnován osobě Adolfa Dostala, česko-polského literáta, který byl v září 1939 styčným důstojníkem u štábu generála Lva Prchaly, následně padl do sovětského zajetí a v roce 1940 se stal obětí katyňského masakru (Podpułkownik Adolf Dostal, oficer kontaktowy przy Legionie Czechów i Słowaków, ofiara zbrodni katyńskiej). Pavla Plachá z ÚSTR posluchačům přiblížila na osudech Marie Pětrošové a Františka Příborského problematiku převaděčských sítí českého odboje, jejichž prostřednictvím do Polska odcházeli vojáci i civilisté. Nevšední příběh těchto beskydských převaděčů má přesah až do dnešních dnů (Marie Pětrošová). Poslední slovo patřilo opět Dariuszi Dąbrowskému; příspěvek věnoval osobě Arnošta Valenty, českého letce zavražděného nacisty a jednoho ze spoluorganizátorů „Velkého útěku“ ze Saganu, který v roce 1939 aktivně spolupracoval s polskou zpravodajskou službou („Porucznik Arnošt Valenta“).

Cílem konference bylo především přiblížit polské odborné veřejnosti problematiku československého vojenského odboje v Polsku a s tím související spolupráci mezi čs. a polskými vojáky. IPN věnuje v posledních letech „československé“ problematice poměrně velkou pozornost, většina studií a publikací je však zaměřena především na poválečné období. Sborník z konference, který by měl v polském jazyce vyjít, tak bude pomyslným splacením tohoto dluhu.

Jako doprovodná akce byla v prostorách vratislavského IPN zároveň otevřena výstava Vojenského historického ústavu Praha „Kraków, 30 kwietnia 1939. Wystawa z okazji rocznicy powstania Armii Czechosłowackiej za Granicą.“ Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí vzniku čs. vojenské jednotky v Polsku a před covidovou pandemií ji měli možnost shlédnout návštěvníci leteckých muzeí v Dęblinu a v Krakově. Ve Vratislavi bude do konce listopadu 2022.

Další fotografie naleznete – ZDE.

Text: Jiří Plachý, Vojenský historický ústav Praha /r

Knižné novinky