Modernizace E-3 v plném proudu

Na začátku května jsme navštívili leteckou základnu Geilenkirchen a tamní alianční jednotku E-3A Component provozující stroje systému včasné výstrahy a řízení AWACS. Mimo jiné jsme tak získali i možnost přesvědčit se o postupu nejnovější modernizace letounů Sentry. Jejich upgrade, zajišťující provoz i v dalších desetiletích, ovšem probíhá také u jiných uživatelů.

Letošního 28. června uplyne celých 35 let od okamžiku, kdy byla na německé letecké základně Geilenkirchen aktivována mezinárodní alianční jednotka E-3A Component. Její letouny E-3A Sentry systému AWACS (Airborne Warning And Control System) dodnes představují jeden z nejdůležitějších prvků protivzdušné obrany NATO a zároveň také prostředek pro řízení leteckých operací kdekoliv na světě. První prototyp letounu E-3 Sentry, postaveného na základě Boeingu 707-320B, přitom vzlétl již 25. května 1976, v letech 1977–1992 pak bylo v sériové výrobě postaveno celkem 68 strojů. Z tohoto počtu 34 kusů převzalo US Air Force (1977–1984), 18 NATO (1982–1985), pět Saúdská Arábie (1983–1986), sedm Velká Británie (1990–1992) a čtyři Francie (1991–1992). Všechny letouny jsou charakteristické kruhovým rotujícím anténním pouzdrem umístěným na dvou pylonech na horní části trupu, ukrývajícím anténu identifikačního zařízení IFF (Identifi cation Friend or Foe) a především pak anténu radiolokátoru, který je hlavní „výzbrojí“ Sentry. U prvních vyrobených kusů šlo o typ AN/ZPY-1, u později vyrobených a všech exportních strojů byl instalován
radar AN/ZPY-2, který má navíc další režimy činnosti i pro vyhledávání malých hladinových plavidel. Sentry jednotlivých uživatelů
se pochopitelně od sebe odlišují některými senzory i palubními systémy, saúdskoarabské, britské a francouzské stroje jsou navíc na rozdíl od amerických a aliančních poháněny také jinými a výkonnějšími motory typu CFM56-2.

Podobná cesta USAF a NATO
Během čtyř desetiletí provozu byly letouny E-3 Sentry pochopitelně několikrát výrazně modernizovány, přičemž každý z provozovatelů přistupoval k tomuto procesu poněkud odlišně. Vedoucí roli ovšem vždy plnilo letectvo Spojených států, jehož modernizační kroky do značné míry kopírovalo i NATO u své fl otily působící z Geilenkirchenu.

USAF jako první z řady upgradů instalovalo radar AN/ZPY-2 do svých strojů E-3A, letouny verze E-3C jej získaly už při výrobě. U první série letounů navíc došlo také k přidání čtyř pracovišt operátoru a k modernizaci datalinku Link 11 a TADIL-A na systémy kompatibilní i s formáty Link 22, Link 16 a TADIL-J...

Text: Tomáš Soušek
Foto: autor, E-3A Component, USAF, Boeing

Celý článek si přečtete v časopisu ATM 6/2017, který vyšel 2. 6. 2017.

Obsah ATM 6/2017 naleznete ZDE.

Knižné novinky