„Pproti mandátu končícímu v tomto roce nenavrhujeme žádné novinky, zohlednili jsme však vliv koronavirové pandemie. Přesto budou čeští vojáci pokračovat ve stejných zemích jako dosud. Schválení mandátu je signálem, že jsme spolehlivým partnerem v NATO, EU i OSN. Všechny mise, kterých se účastníme, jsou stabilizační a výcvikové. Hlavním cílem je v souladu s Programovým prohlášením vlády ochrana ČR před terorismem a nelegální migrací,“ vysvětlil ministr Metnar.
Prodloužit by se dle návrhu mělo působení v již probíhajících operacích a to v souhrnném počtu až 851 vojáků v roce 2021 a 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než letošní mandát, který umožňuje vyslání až 1096 vojáků. Kromě misí eFP v Pobaltí se na všech místech působení snižují maximální počty oproti současnému mandátu.
Meziroční navýšení v roce 2022 způsobí prestižní nasazení nadzvukových letounů Gripen k ochraně vzdušného prostoru nad Pobaltím. Taktické letectvo bude nebe v této oblasti zajišťovat již počtvrté, což dokazuje, že se činnost českých stíhacích letounů vždy osvědčila.
V rámci Pobaltí zůstávají prioritou také již zmíněné operace eFP (enhanced Forward Presence – alianční předsunutá přítomnost) v Litvě a Lotyšsku. Mezi hlavní místa působení nadále patří Afghánistán a Irák. Kvůli boji proti terorismu a nelegální migraci je jako priorita nadále vnímána i unijní výcviková mise v Mali, jejíž síly mají v aktuálním půlroku české velení. Pokračovat bude i podpora mise MFO na Sinaji jedním transportním letounem C-295M a jeho obsluhou.
Z hlavních oblastí působení českých vojáků je pro roky 2021-22 navrhovaný maximální mandát pro nasazení následující:
– v Afghánistánu (mise Resolute Support) 205 osob, nyní 390;
– v Iráku (Globální koalice proti Daesh a výcviková mise NATO) 80 osob, nyní 110;
– v misi eFP v Pobaltí 290 osob, nyní také 290;
– v Mali (výcviková mise EU a mise OSN MINUSMA) 135 osob, nyní 150;
– v operaci MFO na Sinaji 20 osob s letounem C-295M, nyní 25;
– Air Policing v Pobaltí v roce 2022 – do 95 osob s pěti stroji JAS-39 Gripen.
Plánované finanční náklady na zahraniční nasazení jsou nižší, než byly v předchozím mandátu. Předpokládaná maximální částka vynaložená na působení v zahraničních operacích činí 1,73 mld. Kč v příštím roce a 1,8 mld. Kč v roce 2022 (na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 mld. Kč respektive 2,34 mld. Kč).
Kromě mandátu pro působení jednotek Armády ČR v zahraničních operacích sněmovna také schválila prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu (BMATT) v České republice, které bylo již dříve schváleno také Senátem PČR.
Text: Jakub Fajnor, odbor komunikace MO ČR /red
Ilustrační foto: Armáda ČR
