Stejné či podobné scénáře v těchto dnech nacvičují vojenští potápěči 15. ženijního pluku nedaleko obce Svobodné Heřmanice. Zatopený břidlicový lom nabízí průzračnou vodu a hloubku do 32 metrů. „Trénujeme veškerou potápěčskou ženijní činnost, ať už se jedná o záchranu potápěče nebo průzkum vodního toku,“ upřesňuje řídící cvičení rotný Lubomír Šimek.
Každý potápěč, který jde do akce, má svého buddyho. „Vojáci spolupracují v týmech, takže do vody jdou společně minimálně dva lidé. Sám člověk jít nemůže, pouze v případě, že by se jednalo o jistícího potápěče, který vypomáhá těm ve vodě nebo kvůli záchraně lidského života,“ upozorňuje Šimek.
Důležitost parťáka při potápění potvrzuje i četař Jan Macháček: „Pod vodou se může stát cokoliv. Třeba jen utržený vlasec od rybářů: Když si ho nevšimnete, můžete se do něj zamotat tak, že se z něj sami nedostanete. V tu chvíli je tu buddy, který vás vysvobodí.“
Kromě buddyho pomáhá ženijním specialistům i počítač, který mají upevněný na ruce. Ukazuje hloubku ponoru, čas, rychlost výstupu, reliéf a s hrudním pásem umí měřit tlak i tep.
Potápění vyžaduje dobrou kondici a spoustu času
Potápění je časově i fyzicky hodně náročné. Každý rok musí běžný potápěč odcvičit deset hodin pod vodou. „Jezdíme tak pětkrát do roka na 14 dní, a když se k tomu připočítají další výcviky, jsme třeba i víc než půl roku pryč z domova,“ prozrazuje Macháček.
Práce pod vodou je obtížná především v tom, že člověk pracuje ve velkých hloubkách, kde na něj působí vysoký tlak. To podle Šimka představuje pro celý organismus obrovskou zátěž: „I když se to nezdá, po hodině pod vodou je člověk utahaný, jako by ušel 30 kilometrů. V zimě má pak voda třeba jen pár stupňů, člověk prochladne a to také hodně vyčerpává. Proto jsou zimní ponory mnohem kratší než ty letní.“
Chybí mladá krev
Přestože je práce potápěčů zajímavá, sledují ženisté poslední dobou úbytek zájemců. „Nepotřebujeme specialisty. Upřímně, máme raději vojáky vodou nepolíbené. Stačí, když projdou školením ve Vyškově a my už je to ostatní naučíme. Chceme hlavně mladého zapáleného vojáka, který bude mít o práci zájem a nevyhoří za půl roku,“ popisuje požadavky na pracovní pozici potápěče u pontonové roty nebo ženijních průzkumníků hlavní instruktor potápění poručík Michal Strejc.
Potápěčů od ženistů slouží v Armádě ČR celkem 17. Jejich úkolem není prioritně záchrana či pátrání po osobách, jak je tomu u hasičských či policejních potápěčů, ale převážně ženijní, průzkumná a speciální činnost: V boji například kontrolují vodní hráze nebo stavby, zda nejsou podminované nebo naopak mají za úkol tyto objekty zničit pomocí min a jiných výbušnin.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: kpt. Zuzana Králová
Foto: nrtm. Karel Háječek, Armáda ČR
