MENU

Hladinu Labe rozvířily vojenské čluny

Ovládat člun, sledovat navigační praporky a k tomu určovat směr přívozového soulodí pontonové mostové soupravy – to všechno se v těchto dnech učí na Labi v Litoměřicích vojáci pontonové roty 152. ženijního praporu. Kurz strojníků malých vojenských plavidel se strojním pohonem nebo přívěsnými motory je kvůli koronavirové krizi vůbec prvním výcvikem na vodě organizovaným v letošním roce.

Celkem se na vodním cvičišti sešlo deset posluchačů, které školí šest instruktorů. Během tří týdnů se učí ovládat tlačný motorový člun MO 634 a laminátový člun RUS-B. „V první fázi jsme se věnovali převážně teoretické části a bezpečnosti při výcviku na vodě s technikou i bez ní. Druhá etapa byla zaměřená na praktickou část, jako je obsluha jednotlivých dílů a soulodí. Patřilo sem také řízení samostatného plavidla a činnost s praporky,“ upřesňuje velitel kurzu poručík Ondřej Bajer.

Poslední týden už si získané znalosti a dovednosti jen dolaďují. Kurz vyvrcholí ve čtvrtek, kdy je čeká závěrečná zkouška: „Zahrnuje teoretickou část, která obsahuje bezpečnostní opatření, strojní teorii, signály na vodě i otázky z konstrukce a údržby plavidel. Praktická část je taková autoškola, kdy nejdříve musíte projít testem, potom jdete na jízdy a nakonec přijde technická část,“ vysvětluje průběh zkoušky poručík Bajer. Ten, kdo kurz úspěšně absolvuje, získá dva kupony strojníka na řízení MO 634 i na ovládání člunů s přívěsnými motory.

Pro nováčky je kurz náročný
Nejtěžší z celého výcviku je podle účastníka kurzu desátníka Kamila Červenky vše zkombinovat dohromady: „Umět řídit loď, pozorovat praporky, podle kterých se řídíme a zároveň i různé přístroje na palubní desce. Občas vám z toho jde hlava kolem.“

Kamil Červenka nastoupil k pontonové rotě teprve na začátku letošního roku a ve svých 21 letech je takzvaně pontonem nepolíbený. I proto je pro něj kurz poměrně náročný. „Kromě samotného řízení člunů, které je samo o sobě dost těžké, také hodně záleží na přírodních podmínkách. Jak silný je proud vody, jaký fouká vítr a podobně. Například v prvních dnech byla voda téměř stojatá, takže se plulo úplně jinak než teď po deštích. Řeka má mnohem větší průtok a s pontovými díly i s čluny se musí pracovat mnohem razantněji.“

Výcviky na sebe musí navazovat
Naplánovat výcviky pro pontonovou rotu na celý kalendářní rok není jednoduché. Podle velitele roty kapitána Josefa Kurfiřta jde hlavně o to, aby jednotlivé části na sebe logicky navazovaly: „Nejdřív se musí nacvičit základní činnosti, které jsou u rot našeho ražení hodně specifické. Už jenom proto, že pracujeme se speciální technikou a ve specifickém prostředí vodní překážky. Do této přípravy patří třeba i současný kurz strojníků člunů. Veškerá snaha by pak měla vyvrcholit taktickým výcvikem, ideálně ve spolupráci s jinými útvary. To se povedlo například v předchozích dvou letech. Letos nám bohužel okolnosti nedovolily takovýto výcvik realizovat.“

Prioritou pontonové roty a zároveň 152. ženijního praporu je v současné době připravit úkolové uskupení na bázi pontonové čety pro nasazení v zahraniční operaci eFP (enhanced Forward Presence, předsunutá přítomnost) Lotyšsko. „S tímto cílem organizujeme nejen odborný výcvik na vodě, ale i další druhy přípravy tak, aby byli příslušníci pontonové roty připraveni v polovině roku 2021 na zahájení plnění úkolů zahraniční operace,“ dodal kapitán Kurfiřt.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Zuzana Králová, Armáda ČR

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.