Vojáci trénují plavání i v 10stupňové vodě

Záchranu tonoucího, plavání v botách i maskáčích nebo skoky do neznámé vody. To vše je náplní kurzu vojenského plavání, který se tento týden koná v posádce Bechyně a jejím okolí. Celkem 25 vojáků z celé republiky se u 15. ženijního pluku připravuje na možnost stát se instruktorem plavání, nebo obhajují své instruktorské licence.

I při tomto kurzu sehrála roli koronavirová omezení. „Kvůli dodržení hygienických nařízení byli cvičící rozděleni do skupin. Hned první den, při tréninku pomoci unavenému plavci, jsme nově cvičili výhradně s figurínami,“ upřesnil nutná opatření poručík Michal Strejc, vedoucí instruktor Armády ČR pro vojenské plavání. V celé armádě takových je do deseti.

Všichni účastníci museli absolvovat vstupní testy. Nejprve museli uplavat 300 metrů bez přestávky na čas, pak se ponořit na 30 sekund a nakonec zvládnout ještě 25 metrů pod vodou. „Ve venkovním bazénu jsme trénovali i ve středu dopoledne, kdy měli za úkol doplavat 50 metrů záchranářským kraulem a pak táhnout figurínu 150 metrů. Voda tam je opravdu studená a, i když jsme dělali přestávky, všichni se třásli jak osiky,“ prozradil vedoucí instruktor.

Svléknout oblečení ve vodě jde lehce
Čtyřiadvacet plavců se ve středu odpoledne přesunulo na řeku Lužnici, kde procvičovali například svléknutí oblečení i s botami přímo ve vodě. „Nikdy jsem v oblečení neplaval a vysvlékání pro mě byla také úplná novinka. Čekal jsem, že mě bude oblečení stahovat ke dnu, ale bylo to spíš naopak. Nejhůř šly sundat asi kalhoty, naopak vojenská blůza šla stáhnout lehce,“ podělil se zážitky nadrotmistr Jan Kadubec z rakovnického útvaru.

Podle četaře Petra Krejčího z Olomouce, bývalého vrcholového plavce, který je instruktorem vojenského plavání už od roku 2006, je nejtěžší překonat strach ze vstupu do neznámého prostředí, do studené a kalné vody. „Mnoho lidí odradí představa, že například plavou v úplném tichu, tmě a ve studené vodě, nebo se brodí blátem, musí skočit do neznámé vody – to vše člověka může vyvést z rovnováhy.“

Uspěje minimum
Kromě dalších nácviků jako je mj. jízda na raftu či jiné lodi, plavání se zátěží v podobě batohu a kompletního oblečení, noční i skryté plavání nebo vytažení člunu i pomocí lan a karabin, musí všichni absolventi i obhajující instruktoři napsat závěrečný test z teorie vojenského plavání.

Aby se mohli stát instruktory, musí projít nejen speciálním kurzem, ale také se zdokonalovat v dalších tématech, jako jsou například lanové techniky či ovládání plavidel. I tak se ale podle Michala Strejce podaří uspět pouze jednotlivcům.

Licence instruktora vojenského plavání se musí obhajovat každé tři roky. Základem je mít nejen potřebné znalosti a schopnosti, ale mít i základy pedagogiky a být schopen učivo vysvětlit ostatním.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Zuzana Králová, Armáda ČR /r

Knižné novinky