Renesance lehkých tanků

V loňském ATM 12/2016 jsme přinesli zprávu, že turecký výrobce obrněné techniky FNSS a firma PT. Pindad z Indonésie oznámili vznik společného konceptu lehkého tanku MMWT (Modern Medium Weight Tank). Prorazit na trhu s obdobnými projekty se ale nyní snaží i další zbrojařské koncerny, např. americký GDLS, britský BAE Systems či čínské NORINCO.

Christie razí cestu
Kategorie lehkých tanků zažila rozkvět zejména v období mezi první a druhou světovou válkou, kdy vznikla celá řada zdařilých konstrukcí. Inovátorem v tomto oboru byl zejména americký inženýr John Walter Christie, jenž vynalezl zavěšení a odpružení kol pomocí vinutých pružin připojených k mechanismu, který měnil vertikální pohyb na horizontální. Do té doby se tato problematika tradičně řešila zavěšením pojezdových kol na listových pružinách, což značně omezovalo jejich pohyb při odpružení. Tento pokrokový nápad zpočátku americká generalita odmítala, proto nabídl své služby jiným zemím, mj. Velké Británii a Sovětskému
svazu. Ze vzájemné spolupráce v Británii vznikl tank Cruiser Mk.III (známý též jako A13 Mk.I), v Rudé armádě byla zavedena
série obrněnců BT (Bystrochodnyj Tank, tj. rychlý tank).

Silnou pozici v segmentu tančíků a lehkých tanků mělo také předválečné Československo, exportující vozidla z ČKD a Škodových
závodů do řady států v Evropě (Bulharsko, Jugoslávie, Litva, Rumunsko, Švédsko, Švýcarsko), Asii (Írán), Africe (Etiopie) a Jižní Americe (Peru).

Přes nesporné výhody lehkých obrněnců se během druhé světové války začaly ukazovat jejich limity, především slabé pancéřování a nedostatečná výzbroj. To je na evropských bojištích postupně odsoudilo zejména do průzkumné role, v níž měly primárně získávat informace o protivníkovi a vyhýbat se přímému střetu. Své místo si ovšem stále udržely v námořních i vzdušných výsadkových operacích, kde byly rozhodujícím kritériem nízká hmotnost a vysoká mobilita.

Po skončení světového konfliktu v roce 1945 tudíž zůstaly ve výzbroji armád pouze v omezeném množství, neboť bojovou
úlohu defi nitivně převzaly střední a těžké tanky (následně sloučené do jedné kategorie – hlavní bojové tanky). Spojené státy tak
zavedly do arzenálu M41 Walker Bulldog a M551 Sheridan, Francie AMX-13, Velká Británie na bázi unifi kovaného podvozku CVR(T) typ FV101 Scorpion a Sovětský svaz PT-76. Mezi lehké tanky, což není jasně definovaná třída obrněné techniky, můžeme zařadit např. i rakouský SK 105 Kürassier nebo ruský 2S25 Sprut-SD, byť jsou někdy označovány jako stíhače tanků. Stejně tak některé stroje – např. argentinský tank TAM (Tanque Argentino Mediano) či turecko-indonéský MMWT – mají ve svém názvu slovo „střední“, z technického hlediska se ale jedná o lehké konstrukce s hmotností na úrovni bojových vozidel pěchoty...

Text: Dušan Rovenský
Foto: BAE Systems, GDLS, FNSS, OBRUM, MO Brazílie, MO
Uruguaye, MO Indonésie, MO Tchaj-wanu, MO RF, archiv

Více se dočtete v časopisu ATM 5/2017, který vyšel 28. 4. 2017.

Obsah ATM 5/2017 naleznete - ZDE.

Knižné novinky