Před 71 lety bylo NATO vytvořeno jako organizace, která svým členům pomůže čelit bezpečnostním hrozbám, kterým by mohli být vystaveni. Aliance zažila studenou válku, pád Berlínské zdi i 11. září a vše, co po něm následovalo. Každou instituci této velikosti potkají během její existence momenty příznivé i nepříznivé. Podstatné je, aby se ze „špatných“ dnů poučila a nevyšla z nich oslabená. A to se Severoatlantické alianci daří.
Záruka kolektivní obrany
Vstupem do NATO se Česká republika vymanila z bezpečnostního vakua 90. let a získali jsme to nejdůležitější, co v oblasti bezpečnosti existuje: záruku kolektivní obrany. Již se nemusíme spoléhat pouze sami na sebe, zároveň se ale nesmíme starat pouze sami o sebe. Reciproční závazek kolektivní obrany znamená, že musíme být připraveni pomoci jiným, pokud by byli napadeni.
Vojáci jsou díky NATO sebevědomější a zkušenější
Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Ale moderní svět je stále propojenější a obrana vlastního území se už dávno neodehrává jen uvnitř hranic konkrétní země. Čeští vojáci zcela přirozeně působili a působí v celé řadě zahraničních operací a misí – na Balkáně, v Pobaltí, v Afghánistánu, Iráku či Africe. „Všechny tyto mise znamenaly pro naše vojáky obrovský přínos. Ti, co jimi prošli, jsou sebevědomější, zkušenější a co je důležité, vnímají, že jsou součástí aliančního týmu,“ zdůrazňuje náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata.
V moderních technologiích nesmíme zaostávat
Zahraniční mise ale nejsou to jediné, čím v rámci partnerství v NATO přispíváme k naší vlastní bezpečnosti. Jedním ze zásadních momentů je budování obranných schopností. Sem patří nejen výcvik vojsk a jejich připravenost na aktuální bezpečnostní hrozby, ale také nákup nového vybavení tak, abychom z hlediska moderních technologií nezaostávali a v případě potřeby byli schopni bránit sebe i kteréhokoliv člena Aliance, pokud by byl napaden.
Za poslední roky je zřetelně vidět úsilí posunout resort obrany a naše ozbrojené síly kupředu. Společností nejsledovanější je, vedle zajištění potřebného rozpočtu, příprava a realizace strategických projektů. V posledních dvou letech realizovalo ministerstvo zakázky na výzbroj a výstroj za více peněz než za předchozích osm let dohromady. Takové tempo tady nikdy nebylo.
„V roce 2019 jsme uzavřeli v celém resortu téměř 11 tisíc smluv. Ty nejpodstatnější, zakázky na výzbroj a výstroj, byly v celkovém objemu 43 miliard. Největší byly na 12 vrtulníků, 8 mobilních 3D radiolokátorů MADR, 2 nové letouny C-295W a 62 kolových obrněných vozidel Titus,“ uvedl na nedávném velitelském shromáždění Lubomír Metnar a úspěch označil za „prolomení ledů“. V letošním roce resort plánuje uzavřít smlouvy na strategické a zvlášť významné zakázky v objemu přes 75 miliard. Jde o pořízení pásových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového raketového kompletu, děl ráže 155 mm nebo nových ručních zbraní.
„Naším cílem je akceschopná, motivovaná a moderně vyzbrojená armáda,“ připomíná ministr obrany. „Právě takové vojáky dnes potřebujeme. Bezpečnostní situace ve světě není jednoduchá a stále se mění. My můžeme ovlivnit to, jak budeme připraveni,“ podotýká Lubomír Metnar.
Text: Ministerstvo obrany ČR /r
Ilustrační foto: NATO
