Velitel kontingentu, major Václav Pejchar po přečtení rozkazu přítomným poděkoval za půlroční spolupráci a předal vzkaz od zahraničních kolegů.
„Ze všech stran slyším pouze slova chvály. Tato mise je jiná než v Afghánistánu. Není v ní reálný nepřítel, ale virtuální, který se skrývá v informačním a mediálním prostředí. Nezáleží totiž na tom, kolik skvělé práce se odvede, ale úspěch se hodnotí od toho, kolik chyb se ukáže v médiích. My jsme tolik chyb neukázali a za to vám děkuji,“ sdělil major Pejchar.
Logistika, jak ji neznáte
Nyní čeká české příslušníky složitý proces návratu ze zahraniční operace. Nestává se totiž často, že nějaká mise končí. Po ročním působení rotního úkolového uskupení (1. rÚU a 2. rÚU) v Litvě se připravuje na přesun zpět do posádek v České republice celý kontingent v počtu dvou stovek vojáků i s technikou a dalším vybavením.
Tento komplexní proces odsunu zahájili vojáci 2. rÚU již po příjezdu plánováním. A formálně se ukončí až koncem tohoto roku, kdy se doloží poslední dokumenty.
Dezinfekce techniky
Zcela poprvé mají vojáci povinnost dezinfikovat veškerou vojenskou techniku a materiál, které přišly do styku s hlínou. Příslušníci 2.rÚU mají na ošetření techniky a materiálu a naložení většiny materiálu přibližně tři týdny. S každým kusem techniky se podle přesně stanoveného harmonogramu jezdí do nedalekého speciálního zařízení, kde je pečlivě vyčištěn.
„Na některých kusech techniky tráví mycí služba i několik hodin. Abychom harmonogram dodrželi a vše bylo připraveno na přepravu do ČR, končíme většinou kolem osmé večer,“ vysvětluje dohlížející důstojník, poručík F. H. a dodává: „Každé vozidlo se musí očistit zevnitř, i zvenčí. Vozidlo po omytí přejede na stojánku, kde je aplikována dezinfekce, která musí půl hodiny působit.“
Jakmile je technika ošetřena, není možné ji parkovat na původním místě, které leží mimo zpevněný povrch. Po dohodě s brigádou Iron Wolf tak technika dočasně parkuje na nástupišti této brigády.
Asistence vojenské policie
Po omytí a zabalení nastává další nelehký úkol. Po etapách je zapotřebí vojáky a jejich materiál připravit k odjezdu. Železné kontejnery – každý s dveřmi otevřenými – se srovnají vedle sebe do řady a prostor před nimi zaplní osobní materiál vojáků. Tím vším prochází vojenský policista se psem na vodítku a vybízí ho ke kontrole osob a materiálu.
Jakmile je tento úkol splněn, čeká uskladněný materiál transport do České republiky. To znamená přesun po veřejných komunikacích několik desítek kusů techniky v jeden den. Pro zabezpečení takového úkolu je vyžadována opět přítomnost vojenské policie. Nakládaný materiál musí zkontrolovat, zabezpečit a následně zabezpečit přesun tak, aby nedošlo k dopravní nehodě. Kromě běžné činnosti, kam patří namátková kontrola na omamné a návykové látky, musí v současnosti dbát na bezpečnost přesunů.
„Úkoly policejní odpory plníme spolu s aliančními partnery. Například psovod musel být objednán od vojenské policie Litvy,“ vysvětluje situaci kapitán M.P.
Plány se mohou měnit s dopravní situací
Většina materiálu se přepraví po železnici. K nakládání bylo zvoleno místo blíže k polským hranicím, kam určená technika musí dojet po silnici. Ať už se přesun plánuje jakkoliv dlouho dopředu a s jakoukoliv přesností a detaily, jsou okamžiky, které nelze určit přesně. Jedním z nich je, jak upozorňuje kapitánka S.S., příjezd vlaků v daný čas: „Musíme být připraveni na každou variantu, možnosti civilního dopravce nejsme schopni ovlivnit.“ Vojáci určení k nakládání techniky na vagóny tak musí počítat i s variantou, že budou na příjezd vlaku čekat.
A pak už je čeká přes čtyři stovky kilometrů cesty domů. Poslední vojáci i s velitelem se do vlasti vrátí 8. srpna. Rodinní příslušníci, kamarádi i široká veřejnost budou mít možnost se se všemi vojáky setkat na jednom místě 23. srpna na Vítkově, kde jim bude za přítomnosti hlavních funkcionářů armády předána pamětní medaile za službu v zahraničí.
Tím ale působnost AČR v Pobaltí zdaleka nekončí. V současnosti působí vojáci v Lotyšsku, připravují se vzdušné síly do Estonska a také menší skupina do Litvy.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: CZE PAO eFP Litva, Armáda ČR /r
