MENU

Summit NATO řešil obranné výdaje,

posilování schopností i alianční mise


Na summitu v Bruselu jednali ve dnech 11. a 12. července vedoucí představitelé 29 členských států NATO. Delegaci ČR vedl první den prezident Miloš Zeman a druhý den premiér Andrej Babiš s ministrem zahraničí Janem Hamáčkem. Resort obrany po oba dny zastupoval náměstek ministra Jakub Landovský.

Summitem silně rezonovalo téma obranných výdajů, které je prioritou současné americké administrativy. Prezident Trump opakovaně vybídl evropské spojence k růstu armádních rozpočtů. Neplnění dohodnutých závazků by podle něj narušilo transatlantickou vazbu.

Zároveň ale spojenci konstatovali, že v posledních třech letech došlo v Evropě k výrazné změně k lepšímu. Všechny alianční země nyní své rozpočty zvyšují. Už v letošním roce dosáhne hranice 2 procent HDP na obranu osm zemí. Do roku 2024 by tak měla učinit většina spojenců včetně České republiky.

Brusel – summit
„Aliance vychází ze summitu posílená a jednotná, a to je důležité před schůzkou prezidentů Trumpa a Putina. Tlak USA na spravedlivější sdílení obranných výdajů již teď přináší výsledky a je dobré, že si všichni členové NATO uvědomují důležitost navyšování armádních rozpočtů, ke kterému se ostatně sami opakovaně a dobrovolně zavázali,” shrnul Jakub Landovský.

Ministr zahraničí konstatoval, že NATO zůstává jednotné a silné. „Na Summitu NATO jsme se shodli, že chceme udržet transatlantickou vazbu a evropští spojenci musí navyšovat výdaje na obranu. V České republice máme jasný plán na postupný růst,“ zhodnotil ministr zahraničí Jan Hamáček.

V oblasti obrany bylo nejdůležitějším tématem posílení aliančních vojenských a obranných schopností. Spojenci odsouhlasili několik klíčových kroků:
– Iniciativu připravenosti (Readiness Initiative), jejímž cílem je vytvořit dostatečně silné spojenecké síly schopné rychlého nasazení do aliančních operací. NATO schválilo plán „4 x 30“, v jehož rámci chce mít do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 bojových letek a 30 bojových námořních lodí připravených zasáhnout do 30 dní.
– Posílení alianční Velitelské struktury, které obnáší zřízení nových velitelství odpovědných za přesuny aliančních sil přes Atlantik (sídlo velitelství v Norfolku) a po Evropě (sídlo v Ulmu).
– Balík opatření umožňujících rychlé přesuny spojeneckých sil přes hranice na místo určení. NATO chce pokračovat ve spolupráci s EU v oblasti vojenské mobility a budování potřebné dopravní infrastruktury.

Boj proti terorismu
Důležité postavení v současné agendě NATO má také boj proti terorismu. Hlavy států oficiálně odsouhlasily spuštění alianční výcvikové a poradenské mise v Iráku. Jejím cílem je podpora výstavby iráckých ozbrojených složek a poradenství. Mise má mít cca 500 aliančních specialistů a povede ji pravděpodobně Kanada. ČR už nyní deklaruje svou připravenost se aktivně zapojit. Již nyní máme v Iráku pět desítek vojáků a je schválené navýšení na 110 osob.

Na závěr summitu se sešli přispěvatelé do mise Resolute Support v Afghánistánu. Potvrdili pokračování mise a navýšení národních příspěvků. V tomto ohledu je ČR velmi viditelná, na základě nedávno schváleného mandátu navýšíme ze současných 250 na 390 vojáků. Spojenci zároveň potvrdili pokračování finanční podpory pro afghánské ozbrojené síly až do roku 2024.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: Jan Pejšek, ředitel odboru komunikace Ministerstva obrany ČR /r

Související články:
Ministri obrany krajín V4 vydali spoločnú deklaráciu k samitu členských krajín NATO v Bruseli
Slovensko sa zapojí do projektu NATO v oblasti obstarávania a skladovania presne riadenej munície

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.